Historik: Rozvoj společnosti ve 13. století je srovnatelný s dopady průmyslové revoluce

Dokážou historici stanovit, kdy vznikl český „stát"? „Domnívám se, že rozhodující období bylo v 10. století, kdy dochází k centralizačním snahám. Tehdy první Přemyslovci původně roztříštěné území Čech dávají dohromady.“

Až ve 13. století dochází k zásadním hospodářským, společenským i státotvorným proměnám. „Ono 13. století znamenalo pro celý následující vývoj asi tolik, jako 19. století se svou průmyslovou revolucí znamenalo pro současnost,“ tvrdí vědec.

Jak vypadaly raně středověké Čechy? „Byly tady většinou lesy a bažiny, zatímco kompaktně osídlená byla asi jen desetina celkové rozlohy. Ani obyvatel nebyly miliony, ale statisíce. Když se tehdy z jednoho zasetého zrna podařilo vydobýt tři, tak to byl úspěch. Výnosnost byla velice nízká a podle toho to také tak vypadalo s populační křivkou, která se zvedala velice pomalu. Teprve v pozdním středověku to nabírá rychlejší tempo.“

Co zatím víme o vzniku českého etnika? „To už sice v 10. století známo je, ale v pojetí kronikářů tito Boemi nebyla veškerá populace, ale ti nejpřednější. V podstatě skupina, kterou bychom mohli nesprávně nazvat šlechta, ale lepší je mluvit o velmožích, předácích nebo náčelnících, i když dobové prameny mluví o knížatech.“

Je možné, že historici dojdou k nějakému převratnému objevu na poli české historie? „Asi ne, že bychom objevili nějakou novou Kosmovu kroniku nebo supernové listiny, ale učíme se dívat na tyto prameny z jiného úhlu, než jaký měla starší historiografie,“ vysvětlil Žemlička.

„Pod tím novým nasvětlením se řada procesů rýsuje jinak. Například se můžeme dozvědět o vzniku města z objevu jeho zakládací listiny, ale to nás v celém kontextu ani tak nezajímá, jako spíš jaké předpoklady byly nutné pro, to aby město vzniklo. Nemohlo vzniknout jen tak, muselo mít nějaké zázemí, komunikovat s vesnicí a mít nějakého pána,“ připomněl historik.

Podle něj právě v tomto spočívají možnosti současné medievistiky jako vědeckého oboru. „Z těchto drobností se vše slévá do něčeho obecnějšího, a tak poznáváme tuto společnost zevnitř, z gruntu,“ shrnul badatelskou budoucnost Josef Žemlička.