Hlavní je týmová spolupráce, říkají čeští finalisté fyzikálního turnaje v Singapuru

28. červenec 2017

Začátkem července proběhl v Singapuru už po třicáté turnaj mladých fyziků. V jeho rámci řeší studenti problémy podobné úkolům, které řeší vědci v základním i aplikovaném výzkumu. Letos vynikajícím způsobem v silné zahraniční konkurenci uspěla pětice studentů opavského Mendelova gymnázia: získali jednu z pěti stříbrných medailí.

„Soutěž vznikla před 40 lety v Rusku, postupně se rozšířila do zemí východního bloku, dnes je to celosvětová soutěž,“ uvedl v Magazínu Leonardo jeden z koordinátorů akce a poradce českého soutěžního týmu Hynek Němec z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Průběh soutěže popsal kapitán vítězného studentského týmu Pavel Štěpánek. „Soutěžící tým si vybere 14 úloh ze 17. V naší pětici má tedy každý dvě až tři úlohy, které řeší a za které zodpovídá, přesto je týmová spolupráce zásadní.“


Tento turnaj se velmi liší od podobných soutěží. Úspěšný řešitel fyzikální olympiády vypočítá správný výsledek, dvakrát jej podtrhne a hotovo. Když ale hledáme řešení reálných problémů, tak nemůžeme pracovat jen s ideálními stavy. Tomáš Wolf

„Máme k dispozici školní laboratoř, kde se můžeme scházet a dělat experimenty, ale máme také možnost oslovit akademiky i instituce a firmy.“

To, že týmová spolupráce je nezbytná, potvrdil další účastník klání Tomáš Wolf. „Pracujeme opravdu týmově, protože podstatné je, co předvede tým.“

„Před námi se tak objeví seznam 17 úloh, které jsou otevřené a umožňují nám projevit vlastní kreativitu... Zadání je poměrně otevřené, ale co z toho vytesáte, je jen na vás. Důležité je předvést dobrou fyziku a srozumitelně vše vysvětlit soupeřům i porotě.“

Hynek Němec souhlasil, že samostatnost je zásadní. „Člověk se musí naučit se s problémem porvat. Je tam sice vedoucí týmu, obvykle učitel, který může v určitém okamžiku pomoci radou, odkazem na konzultace, ale důležitá je samostatnost členů týmu jít po řešení, podívat se do literatury, navrhnout, postavit a upravovat vlastní experiment.“


Přihlásit do soutěže se může v principu každý. Je potřeba dát dohromady aspoň tříčlenné družstvo. Prvním sítem je pak nutnost vypracovat řešení tzv. povinných úloh, kdy se formou protokolu řešení odešle organizačnímu týmu, který pak vyzve vybrané týmy k účasti na regionálních kolech. Hynek Němec

„Prezentace výsledků je asi nejpřínosnější částí turnaje. Prakticky v žádné jiné soutěži se s prezentací výsledků nesetkáte, stejně tak jste nuceni v soutěži rozebírat řešení soupeřů, co udělali dobře, co měli udělat jinak, všechno je navíc v angličtině.“

Význam dobré prezentace badatelských výsledků potvrdil i Wolf. „Je stejně náročně udělat dobrou práci, jako ji srozumitelně podat soupeřům a porotě.“

„Právě to je něco, na čem ještě můžeme zapracovat: jsme kreativní, snažíme se dělat dobrou fyziku, ale poměrně málo času věnujeme tomu, abychom vše velmi srozumitelně předvedli,“ soudí člen týmu.

Jaké uplatnění nacházejí úspěšní účastníci této mezinárodní soutěže? „Velmi dobré a rozmanité, tvrdí Němec. „Řada lidí zůstává ve vědě, řada bývalých úspěšných řešitelů je i v komerční sféře.“

„Jde o soutěž velmi náročnou, takže rozhodnutí školy, že postaví svůj tým, není jednoduché a velice si vážím škol, které toho schopné jsou,“ chválil Hynek Němec.


Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.