Hledejme mimozemské civilizace v kulových hvězdokupách

Kulové hvězdokupy jsou velmi staré a velmi hustě “napěchované” soustavy hvězd. Běžně mohou obsahovat kolem miliónu hvězd v kouli o průměru 100 světelných let. Jestliže je tedy pravděpodobnost výskytu života či existence mimozemské civilizace u jedné hvězdy poměrně malá, pokud tuto pravděpodobnost vysčítáme v rámci milionů hvězd kulové hvězdokupy, je celková pravděpodobnost mnohem vyšší.

Pro případnou vyspělou technickou civilizaci pozemského typu je také mnohem jednodušší cestovat v rámci blízkých hvězd kulové hvězdokupy, než v poměrně řídce hvězdami zaplněném prostoru v okolí našeho Slunce, kde jsou průměrné vzdálenosti mezi hvězdami mnohem vyšší (cca 20x - 400x než v rámci kulových hvězdokup).

Civilizace v kulových hvězdokupách mají proto mnohem lepší podmínky pro svůj růst, mezihvězdnou komunikaci a šíření, snadněji naleznou zdroje energie a surovin, eventuálně i obyvatelné planety, které jim poskytnou životní prostor. Je tedy poměrně pravděpodobné, že zde můžeme najít velmi staré, rozvinuté a etablované technické civilizace, případně známky jejich činnosti, protože za dlouhou dobu existence kulové hvězdokupy se jich zde mohlo nahromadit mnoho.

V naší galaxii, Mléčné dráze, existuje asi 150 kulových hvězdokup, které jsou zhruba tak staré, jako Mléčná dráha, tedy kolem 10-13 miliard let.

Čtěte také

Většinou se nacházejí velmi daleko od centra i od roviny galaktického disku, kde se nachází mj. naše Slunce. Na druhé straně, hvězdy v kulových hvězdokupách patří ke staré generaci hvězd, které obsahují velmi málo těžších nebo kovových prvků, jako jsou např. křemík a železo. Tyto prvky jsou nutné pro formaci kamenných planet zemského typu.

Většinou se těžší prvky dostávají do mezihvězdného prostoru teprve po výbuších supernov, tedy na konci života hvězd starší generace, a bývají k dispozici v hojnější míře až pro hvězdné soustavy, které se vytvářejí kolem hvězd výrazně (o několik miliard let) mladších, jako je naše Slunce. Zatím jsme také v kulových hvězdokupách objevili jen jednu planetu, to je však spíše dáno obtížností příslušných pozorování.

Přesto astrofyzikové Rosanne DiStefano a Alak Ray považují ve svém modelu ostatní vlastnosti kulových hvězdokup za podstatnější, než relativní nedostatek těžších prvků, takže výsledek všech faktorů nakonec mluví v prospěch četnosti výskytu mimozemských civilizací v kulových hvězdokupách. Exoplanety o velikostech srovnatelných se Zemí byly totiž již objeveny i u hvězd, které obsahují pouze desetinu množství kovových prvků než naše Slunce.

Většina hvězd v kulových hvězdokupách jsou také málo svítící a dlouho žijící červení trpaslíci, u nichž bude existovat život jen na (kolem centrální hvězdy) blízko obíhajících planetách. Tyto život potenciálně nesoucí planety proto nemohou být příliš často gravitačně vychylovány okolními hvězdami, což je jinak proces v kulových hvězdokupách s velkou hustotou hvězd poměrně častý.

Pokud se tedy v kulové hvězdokupě vytvoří obyvatelná planeta nesoucí život, je pravděpodobné, že s ní spojený život nebo civilizace zde přežijí poměrně dlouho, i několik miliard let, a budou mít proto hodně času a příznivé podmínky ke svému rozvoji a šíření.