Holubí a včelí volby
Volby jako lidský vynález? Kdepak! I v říši zvířat se konají volby lídrů, kteří určují ostatním směr. Své lídry si vybírají například holubi a volební tanečky najdeme i u včel.
Příspěvky Meteoru 15. 10. 2016
01:05 Nebeský palác na oběžné dráze
08:22 Příběh Země – zrození planety
10:52 Proč holubi kašlou na své šéfy?
19:40 Pijte radioaktivní vodu!
30:48 Pomohli jste hledat plcha velkého
36:53 Jak se zrodil penicilin?
„Některá zvířata skutečně rozhodují o tom, co kolektiv podnikne. Dá se říct, že demokraticky hlasují a docházejí ke společnému konsensu,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.
Volby jako demokratické kolektivní rozhodování známe třeba u včel. „Když se v úle objeví nová královna, tak stará matka sebere část včelstva, třeba 10 000 dělnic, a vyletí ven hledat si jiné místo. Všech 10 000 včel ale musí dojít k jednotnému rozhodnutí,“ řekl Jaroslav Petr.
Včelí volební tanečky
To jistě není snadné, a proto se včelí volby mohou protáhnout i na několik dní.
„Z roje vylétávají postupně včely průzkumnice, které vytipovávají vhodná místa, v první fázi třeba 20 různých míst. Průzkumnice přiletí zpět k ostatním a tancem sdělí, že našla vhodné místo k založení kolonie,“ popsal biolog.
Třídenní volby o několika kolech
Volební taneček je pro ostatní včely výzva, aby se na místo zaletěly podívat a zkontrolovaly ho.
„Můžou dojít k závěru, že průzkumnice to trefila a nadšeně referují, že se našlo perfektní místo. Nebo naopak přiletí s tím, že chvála byla přehnaná. Během 2 nebo 3 dnů se informace o dobrých místech smrskávají, včely referují o 10 místech, pak o 5 místech a najednou převládne přesvědčení, že jedno jediné místo z těch původních 20 je nejlepší, a celý roj se tam přestěhuje,“ dodal Jaroslav Petr.
Kdo nás dovede do holubníku?
Ne všechny živočišné druhy mají na volby tolik času. „Představme si hejno holubů, které se potřebuje vrátit domů do holubníku a letí neznámou krajinou. Potřebuje se rychle a operativně rozhodovat, kdy zatočí doleva, kdy doprava. Potřebuje prostě vůdce,“ řekl Jaroslav Petr.
Holubi volí mezi sebou toho nejrychlejšího a nejzkušenějšího letce, který poletí v čele hejna a udá ostatním správný směr.
Vědce zajímalo, jestli se můžou holubi ve svém rozhodování splést a zvolit si špatného lídra, který by je svedl na scestí. Počítačové modely, které teoreticky řešily situace letícího hejna, takové riziko připouštěly. Na řadu proto přišel experiment.
Dezorientovaný vůdce
„Vědci nechali létat malá hejna o 5 holubech po určité stejné trase. Časem se v hejnech vyprofilovali jednotliví vůdci, které ovšem vědci zavřeli na 5 hodin do tmy. Tím jim posunuli vnitřní biologické hodiny a znejistili je tak v jejich navigačních schopnostech,“ popsal Jaroslav Petr.
Holubí bezpečnostní mechanismus
Holubí vůdci byli dezorientovaní a hrozilo, že zavedou hejno špatným směrem. „Ukázalo se ale, že ptáci se nenechají svést na špatnou cestu,“ řekl Jaroslav Petr. Mezi holubí letkou se vmžiku vyprofiloval nový vůdce, který dezorientovaného nahradil, a hejno dovedl na správné místo.
„Je otázka, jestli si holubi řeknou, že se jim vůdce pobláznil, a proto ho přestanou poslouchat, nebo jestli ho nahradí prostě proto, že dezorientovaný lídr letí pomaleji a nový ho předletí. Každopádně se ale ukázalo, že holubi mají situaci dobře pojištěnou a nenechají se svést na scestí. Doufejme, že i v lidské společnosti máme takové bezpečnostní mechanismy, které nedovolí, aby nás špatně zvolení lídři svedli z cesty,“ uzavřel biolog Jaroslav Petr.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
