Hrad s růžovým kamením
Lidé v krajině zanechávají hlubší stopy než se na první pohled může zdát. Hledat je budeme také v seriálu o archeologii od 7. do 11. července. V první části jsme navštívili hrad Pořešín.
Zřícenina hradu je na první pohled v terénu snadno patrná, ale v jejích zdech najdete mnoho dalších ukrytých příběhů, pokud se umíte dobře dívat. Právě to je hlavní cíl našeho seriálu, který je inspirovaný nedávno vydaným Archeologickým atlasem Čech. Kniha představuje 105 zajímavých lokalit, které jsou přístupné také na webu. Archeologové připravili atlas jako malou učebnici pro ty, kteří se chtějí naučit dívat po krajině, jak jsme prozradili také v Magazínu Leonardo Civilizace.
První výlet nás zavedl na středověký hrad Pořešín, kterým nás provedl Mgr. Josef Hložek, Ph.D. V ranním vysílání ČRo Plus jsme v krátkém zastavení upozornili například na růžové až načervenalé kameny, kterých si můžete na zbývajících hradních zdech všimnout. Navždy nám dokumentují požár, kterým Oldřich z Rožmberka tento hrad zničil, aby nekonkuroval jeho nedalekému sídlu a neposkytl útočiště jeho protivníkům.
S Josefem Hložkem jsme pro vás připravili malého audioprůvodce areálem. Stačí si zvuk stáhnout a pustit ve chvíli, kdy budete na místě.
Ku hradu a do muzea
Pokud se na hrad vydáte autem, nechte ho přímo v Pořešíně, kde je pro vás připraveno parkoviště. Hrad je z centra obce skutečně nedaleko. V první části jsme s Josefem Hložkem prošli cestou k hradu, upozornili na mlýnský náhon a lom na kámen, který je dochován v předpolí hradu. Společně jsme vstoupili také do hradního muzea, které zde bylo otevřeno v roce 2012. Prohlédnout si zde můžete archeologické nálezy z Pořešína, ale i dalších památek, o které pečuje sdružení sdružení Hrady na Malši. Hrad Pořešín je díky svému zázemí ideální volbou, pokud se rozhodnete hrady kolem Malše poznat blíže.
Příběh hradu Pořešín
První písemná zmínka o hradu pochází ze 4. března 1312, ale archeologické nálezy datují jeho vznik už do závěru 13. století, kdy ho nechali postavit Bavorové ze Strakonic. Směnou hrad získali páni z Vitějovic, kteří si Pořešín zvolili jako své rodové sídlo a v historii se objevují páni z Pořešína. Největší vliv získal Markvart I., který je po roce 1375 uváděn jako hofmistr císařovny Elišky Pomořanské. Se jménem Markvarta I. je spojován také rozkvět hradu do současného rozsahu. Co všechno do dnešních dní zůstalo dochováno? Jaké příběh můžeme díky archeologickým výzkumům poskládat? Nejen to se dozvíte z naší prohlídky hradu Pořešín.
Archeologické otázky roku 2015
V letošní sezóně se archeologové zaměřili na několik míst, které budou zkoumat až do 17. července. Největší sondu uvidíte v prostoru bývalé hradní kuchyně. Hlavním úkolem je zejména snížení terénů uvnitř tohoto objektu, protože v minulosti se právě na něj zřítila velká část okrouhlé věže, což v dnešní době způsobuje velký tlak na dosud stabilní zdi, ve kterých se začaly objevovat praskliny. Během výzkumu bude odtěžen zhruba metr a půl terénu, který by měl zdem ulevit.
Další zajímavosti můžete objevit přímo na místě. Hrad Pořešín je otevřen každý den od 9 do 18 hodin.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
