Hraju, maluju, sedím a čumím, chodím do hospody. Vedu prostě penzistickej život, tvrdí Ivan Mládek

11. červenec 2017

Utíká to, utíká. Banjo Band Ivana Mládka oslavil půl století a kapelník je pořád nevyčerpatelným zdrojem ptákovin všeho druhu. I když s vystupováním v televizi skončil.

„Čtyři roky jsem v televizní penzi a měl jsem hodně důvodů. Řekl jsem si, že v 70 se na to vykašlu. S tím starým obličejem nebudu zbytečně exhibovat,“ glosuje Ivan Mládek. Zároveň ale trvá na tom, že hlavním důvodem je hospodaření s časem.

„Dělat pravidelně pro televizi, to se upisuješ totálně a život ti utíká. Chci dělat už jen to, co mě baví. Hraju, maluju a chodím s kamarádama do hospody. Nebo jenom sedím a čumím. Vedu penzistickej život.“

Z nouze ctnost

Písniček napsal Ivan Mládek přes 600 a spoustu z nich na objednávku. „Samonosnejch písniček, který můžou bejt na desce je tak 250. Ty ostatní jsou jednorázovky pro divadelní hry nebo podkresy pod scénky.“ Třeba pro Čundrcountry show.

K hudbě se (jinak absolvent VŠE) dostal oklikou. V mládí ho chytla kytara a banjo a vystupoval s různými soubory. V roce 1968 ale utekl do Francie a po návratu to měl tak politicky polepené, že se mu hodilo živit se muzikou. V 70. letech vlastně z nouze založil Banjo Band.

„Rodiče nebyli pyšní, ale úspěch byl, že nic neříkali,“ komentuje to Ivan Mládek. Jeho otec i dědeček malovali. On s tím začal hodně pozdě. Z legrace. Právě když rozjížděli Banjo Band.

Od banja k paletě

„Bylo potřeba udělat reprezentační akci. Manažer si to vymyslel a nikdo to nechtěl namalovat. Namastil jsem asi za týden 20 pláten a dnes se za ně hluboce stydím.“

K malování se rád vrací dodnes, i když vystavuje nerad. „Nemám rád výstavy. Je to strašně práce a starostí a pak stejně přijdou jenom kamarádi se opít.“

Kdy a jak se sešel s Lenkou Plačkovou nebo Milanem Pitkinem? Proč napsal muzikálovou detektivku? Proč se jeho hudba tak líbí dětem? Více uslyšíte v Archivu pořadů.

autoři: eh , Jiří Holoubek
Spustit audio