Hrdinové z Londýna: Zatím nepopsané kapitoly z dějin československých legií

Autor knihy narazil poprvé na téma českých krajanů v Anglii při přípravě výstavy o československých legiích. „Ve fondech ruského Státního vojenského archivu v Moskvě jsme našli zápisník Československé krajanské kolonie z Londýna a zápisy z jejich schůzí z roku 1914. To bylo mé první setkání s touto problematikou.“

„Zatímco Češi se v Londýně od začátku 20. století až do 1. světové války organizovali ve spolcích jako Sokol nebo Komunistický klub, o Slovácích v Británii žádné zmínky nejsou,“ popsal národnostní rozložení našich krajanů v monarchii historik.

Podle něj na tom Slováci byli stran národnostních práv podstatně hůř než Češi. „Uherské úřady si velmi dávaly záležet, aby existenci slovenského národa před zahraničím zneviditelnili. A inteligence, které studovala na uherských školách a vyjížděla do zahraničí, musela být vlastně maďarizována.“

„Českoslovenští vojáci byli rozptýleni po jednotlivých jednotkách britské armády. Sám Tomáš Garrigue Masaryk to chtěl z propagačních důvodů, aby naši krajané mohli mezi mnoha vojenskými jednotkami šířit povědomí o tom, že existují Čechoslováci a za co bojují.“

„Navíc proud ekonomické migrace ze Slovenska směřoval spíše do Spojených států amerických, proto Slováků v Británii nebylo tolik jako Čechů,“ vysvětlil expert.

Ten je přesvědčen, že ideologie Čechoslovakismu nebyla ani tak ideologií, jako praktickým opatřením. „Protože zatímco Čechy nikdo neznal, tak o Slovácích nikdo ani neslyšel. Takže Slováci, aby mohli vstoupit do služby a bojovat za osvobození svého národa, se museli se prohlásit za Čechy.“

Proč zatím bylo napsáno tak málo o našich krajanech v západních legiích? „Hlavním důvodem je, že československých dobrovolníků v britské armádě nebylo tolik jako třeba bylo ruských legionářů. Velkou konkurencí je ale Paříž, kde rota Nazdar existovala od roku 1914.“

Zatímco v Itálii nebo v Rusku vedlo osamostatnění československých jednotek z národních armád ke vzniku samostatné armády československé, tak ve Velké Británii bylo dobrovolníkům dovoleno vstupovat až od roku 1916.

Jaklova kniha o Češích a Slovácích v Anglii připravených bojovat není určena pro trh a je dostupná pouze v knihovnách. Proč tomu tak je?

„Knihy, které publikuje Vojenský historický ústav, jsou 100% dotovány, takže jde o státem vydanou knihu, která nesmí být předmětem obchodu,“ objasnil historik Tomáš Jakl.