I dnes si ve Vánocích každý z nás najde, co potřebuje, tvrdí etnoložka

„Vánoce jsou křesťanské svátky, kdy se oslavuje narození Ježíše Krista, spasitele a vykupitele,“ uvedla odbornice.

Adventní doba byla tradičně časem osobního a duchovního očištění, kdy lidé dávali najevo pokoru, třeba tím, že méně jedli. Tradice adventního věnce je ale poměrně nová. „Vznikla v protestantském prostředí Německa na počátku 19. století.“

„Tamní kněz se staral o děti v sirotčinci, a ty se tak těšily na Vánoce, že jim farář k tomu, aby si čekání zkrátily, vytvořil věnec se 23 malými a čtyřmi velkými svíčkami. Každý den zapaloval jednu svíčku, podle podobného principu, jaký známe dnes.“

Tradice vánočního stromku přišla také z Německa. „Je ale starší než adventní věnec. První zprávy jsou z 16. století, ačkoli o stromečkách v českých rodinách se píše až na počátku 19. století, a do venkovského prostředí se stromek dostal ještě později,“ upozornila Poláková.

Vánoční svátky? Čas vážnosti i veselí

Podle ní byl Štědrý den, tedy 24. prosinec vždy dnem veselým, nevázaným. „Oslavoval se příchod spasitele, byl to také ale den plný různých úkonů.“

Následující Boží hod, tedy vlastní den narození Ježíše, byl původně určen k rozjímání a modlitbám. Lidé neměli pracovat, hospodyně často nevařily.

Vánoce|foto: pixabay.com

Také 26. prosinec měl svá specifika. „Mužští sloužící a pomocníci v hospodářství odcházeli na takzvané vakace neboli prázdniny, často dostávali výslužku za práci. Po týdnu nastupovali opět ke stejnému hospodáři, nebo měnili službu.“

„Dost často se na svatého Štěpána pořádaly i taneční zábavy, takže dosavadní zákaz zpěvu a tance, který platit v období adventu, přestal platit,“ vysvětlila etnoložka.

Ježíšek prostě funguje

A co dnešní Vánoce? Ztrácí se nám jejich původní smysl díky jejich komercionalizaci? „Myslím si, že si ve Vánocích každý dnes najde to, co sám hledá,“ soudí Poláková.

„Jestliže někdo rád nakupuje, bude to pro něj příležitost vyrazit do nákupního centra. Ale naopak jsou lidé, kteří chápou Vánoce stále v tom původním smyslu, a je pro ně mnohem důležitější zajít na roráty, což jsou ranní mše ve vánočních obdobích.“

Protože se kultura neustále vyvíjí, je těžké rozhodnout, jestli je současná proměna podoby Vánoc dobrá nebo špatná. „Ale ta obměna je skutečně veliká,“ souhlasí badatelka.

„Když si uvědomíme, jak na české Vánoce nastoupil Santa Klaus, tak to skoro vypadalo, že Ježíšek bude zapomenut, protože na každém rohu na nás koukal tento představitel anglosaských Vánoc. A pravda dnes je taková, že český Ježíšek vedle Santy Klause i Dědy Mráze funguje,“ shrnula vánoční dilema Jana Poláková.