I o prázdninách do přírody s Naší přírodou – vychází nové číslo

Zkuste třeba Malé Karpaty či Polské Beskydy, na cestu k pramenům řeky Svitavy se můžou vydat i vozíčkáři a vypravíte-li se na Táborsko po stopách husitů, nezapomeňte ani na Granátovou skálu. A protože se o prázdninách vydáváme často i dál za naše hranice, máme pro vás výjimečně tip na výlet při návštěvě Chorvatska – krásné Vranské jezero.

Candát, pruhovaný přízrak z hlubin

Candát obecný (Sander lucioperca) je zástupcem dravého druhu z čeledi okounovití Percidae. Ryba s charakteristicky protáhlým, tmavě pruhovaným tělem, hřbetní ploutví rozdělenou na dvě části a čelist s tzv. psími zuby. Nejen mezi rybáři je candát oblíben pro svou vysokou kvalitu masa. Pozornost však poutá hlavně jeho tajemnost. Nenajdeme totiž mezi našimi rybími druhy jiný, který by vynikal více v náladovosti a nevyzpytatelnosti, jako právě candát. Co se candátí aktivity a zásad jeho lovu týká, tak již selhala spousta rybářských teorií o vazbě na změnách či stálosti počasí, fázích měsíce, teplých či studených nocích. I ti nejzkušenější lovci před candátem kapitulují a musejí pokorně přiznat, že úlovky candáta jsou více méně náhodné a spíše rybářskou odměnou.

Malé Karpaty – nejsevernější ostrov Mediteránu

Malé Karpaty jsou horami na rozhraní – od západu k východu a od jihu k severu jsou předělem a zároveň mostem. Spojovníkem mezi Alpami a Karpaty – třeba jejich vegetace má v mnohém k Alpám stejně blízko jako ke Karpatům. Ale zrovna tak výstižné by mohlo být jiné přirovnání: ostrov Mediteránu ve střední Evropě. Balkánsko-středomořské rysy jsou tím, čím nevelké pohoří upoutá na první pohled. Vinice, slunná úbočí s teplomilnou flórou a faunou s druhy pocházejícími z míst daleko na jihu a jihovýchodě a také historie osídlení s výraznou římskou periodou.

Děvín|foto: Jiří Sladký

Podmanivá krása čedičů

„Čedič (basalt), zásaditá vyvřelina barvy temné až černé. Z četných odrůd zvlášť rozšířený je basalt plagioklasový, zvaný krátce basalt. Hlavní součástí jsou zásadité plagioklasy, vyskytující se v jedné nebo ve dvou generacích. Další součástí jsou rudy železné (magnetit a ilmenit), olivín, pirokseny, amfibol, augit, biotit. Někdy též melilit a nefelin. Obsah křemíku jest vždycky menší než 55 %; ve skalní hmotě vyskytuje se občas látka sklovitá... Basalt tvoří příkrovy na kůře zemské, potoky a žíly, lom má sloupcovitý.

Používá se jej jako kamene stavebního a jako materiálu k výrobě kostek na dláždění. Basalt je součástí skal v Karpatech a balvanů přinesených v diluviu ledovcem. Podle toho, které součásti obsahuje, rozeznáváme čedič živcový (obsahuje-li živec plagioklas), čedič leucitický (s leucitem) a čedič nefelinický. V Čechách vyskytuje se hlavně v Českém Středohoří, v horách Doupovských, v okolí Českého Dubu, na Řípu a Kunětické hoře. Na Moravě v okolí Dvorců v severní Moravě, pak ve Slezsku u Opavy a v okolí Moravské Ostravy. Typickým jeho znakem jest sloupcovitý rozpad při větrání“.
Tak definuje čediče Nový velký ilustrovaný slovník naučný z roku 1932.

Panská skála|foto: Vladimír Motyčka

Obsah čísla 4/15

Výkalník pečlivý / Mladen Kaděra
Candát, pruhovaný přízrak z hlubin / Bohuslav Opravil
Malé Karpaty – nejsevernější ostrov Mediteránu / Jiří Sladký
Nejkrásnější divizna / Jiří Sladký
Podmanivá krása čedičů / Hana a Vladimír Motyčkovi
Bezbariérově po českomoravském pomezí / Jakub Hloušek
Husitským Táborem ke Granátové skále / Jakub Hloušek
Pět set kilometrů Polskými Beskydami / Martin Janoška
Pozoruhodné Vranské jezero aneb O živých pokladech… / Alena Říhová
Útočný puštík / Přemysl Pavlík
Fotografování a pozorování norka amerického na řece Sázavě / Tomáš Vlasák
Naučná stezka Chlum / Jan Moravec
Sluneční hora / Jiří Popelka
Ekologičtí oskaři znají vítěze, hlasování veřejnosti právě začíná / Kamil Gric
Ordovik – první velké ochlazení / Lukáš Kukal
Cesta k bezpečným sloupům vede i přes vaše fotografie / Lucie Hošková, Tomáš Viktora
Poznáváme naše hřibovité houby: hřib Le Galové / Michal Mikšík