Ivana Šuláková: Po volbách

Máme za sebou dva volební dny. Pro některé nebyly v ničem výjimečné, protože k urnám opět nešli. Pro velkou část národa to bylo ale rozhodování nadmíru důležité. Vždyť je to na nás, občanech této země, abychom si vybrali lidi, kteří nám budou vládnout.

Ano, máte pravdu. Už vás slyším, jak říkáte, že právě vy jste si v minulých letech nezvolili ty, kteří doposud stáli u kormidla. S tímto pocitem žijí mnozí, ale ať už byl výsledek podle vašeho vkusu či ne, výběr to byl demokratický a vy si aspoň můžete říci, že jste se pokusili něco změnit.

Já osobně mám ovšem pocit, že něco se přeci jen v debatách kolem tuzemské politiky a voleb v poslední době změnilo. Často se pohybuji mezi mladými lidmi, většinou studenty. Všimla jsem si, že je stále více zajímá, jak naši nejvyšší politici rozhodují, co říkají, jak moc si stojí za svými sliby.

A nejen to. Tihle mladí lidé o tom všem taky debatují, ptají se po příčinách, důsledcích, sledují důvěryhodná média a často dokonce vysvětlují dříve narozeným své názory i důvody, proč jdou nebo nejdou k volbám.

V této chvíli vůbec netuším, kolik právě těchto mladých lidí šlo letos odevzdat svůj voličský hlas. Ale i kdyby výsledná procenta zase až tak moc povzbudivá nebyla, přece jen je tu posun k lepšímu.

Od faktu, že se někdo o něco aktivně zajímá, je totiž už jen krůček k tomu, aby sám chtěl něco ovlivnit. Kdo ví, třeba to poznáme už při blížících se prezidentských volbách. Přestože naše hlava státu zásadní pravomoce nemá, i toto hlasování má značnou vypovídací hodnotu.

Zatím jsem zvědavá, jak se o křesla poperou ti, kterým jsme dali důvěru letos.