„Já nikdy nenapíšu velký román.“ Zemřel autor knih Občanský průkaz nebo Hovno hoří Petr Šabach
V sobotu 16. září 2017 doma ve věku 66 let zemřel po dlouhé nemoci spisovatel Petr Šabach. Proslavil se i jako autor literárních předloh oblíbených filmů Pelíšky (Hovno hoří) nebo Šakalí léta (Jak potopit Austrálii). Připomeňte si jeho poslední rozhovor na Dvojce z 29. ledna 2016.
„Nikdy nenapíšu velký román,“ svěřil se Petr Šabach. v posledním rozhovoru na Dvojce. „Já nejsem na dlouhý štreky. Člověk, který napíše román, se v Čechách rodí tak často jako hrdinnej tenor. My máme lyrický tenory, ale hrdinnej se narodí jednou za sto let. A to je podobný. Je to stejně složitý jako v hudbě symfonie. A já jsem písničkář. Ale on ani Švejk není román.“
Na Dvojce se v lednu 2016 objevil coby čerstvý laureát Ceny Karla Čapka. „Je to obrovský ocenění a mě přesahuje. Dokonce i fyzicky, protože je strašně těžký. Je to obrovská bronzová bichle, kterou dělal sochař Preclík. Nemohl jsem ji ani odtáhnout domů. Nevím, co s ní,“ smál se.
Petr Šabach se narodil 23. srpna 1951 v rodině vojáka z povolání. Povídky mu vycházely už v 70. letech. První knížku povídek Jak potopit Austrálii ale vydal až v roce 1986. Pracoval jako technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii nebo odborný referent Galerie hlavního města Prahy.
Lepší scénář bych neuměl
„Začínal jsem jako vypravěč hororových příběhů malým dětem na lyžařských kurzech,“ řekl jako autor, který ale nemá rád veřejná vystupování a rozhovory považuje za trápení spisovatelů. Jakou roli měl ve zfilmování svých příběhů? Mohl ovlivnit konečnou podobu scénáře?
„S Jarchovským a Hřebejkem jsme kamarádi. Já bych nenapsal lepší scénář. Byl jsem děsně rád, že jsem s nimi mohl spolupracovat,“ komentuje spolupráci na filmech Šakalí léta, Pelíšky nebo Pupendo. A nový film? „Já nevím. Ale co není, může bejt. Byla by to sranda,“ těšil se.
Žili jsme 40 let v kriminálu
Petr Šabach miloval Anglii, často jezdil za synem do USA. „Ta možnost svobodnýho pohybu je úplně o něčem jinym,“ posteskl si. „Moje generace byla 40 let zavřená ve fešáckym kriminálu. To bych si klidně odpustil. Byly by jiný příhody.“
Jak vzpomíná na doby, kdy byl hlídačem v Národní galerii? Existuje mezi spisovateli řevnivost? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
