Jak asi chutná pivo staré přes 100 let? Určitě odporně, míní odborník

Jak staré pivo přibližně je, se pozná podle typu lahve. Stejně odborníci posoudili i jednu z lahví ze Záhlic.

„Lahev nemá ani porcelánový uzávěr, korunku s těsněním, je tam ještě klasická korková zátka, takže si myslíme, že to bude z roku 1900 až 1910,“ prozrazuje ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Karel Kosař.

Dnes bude u otevření lahve, ale na pivu si určitě nikdo nepochutná:

„Nás velmi zajímá struktura dextrinu – to jsou látky, které vznikají štěpením škrobu – nebo polyfenoly z chmele a podobně. Nás spíš zajímá chemická struktura toho, co zůstalo v lahvi než chuť. Určitě ta chuť bude odporná, bude to velice kyselé, zvětralé, ani to možná nebude moc hořké. Ale z hlediska výzkumu nebo šlechtění ječmene a chmele to může být velice zajímavé.“

Pivo se dříve vyrábělo jinak než dnes, kdy jsou k dispozici sofistikované technologie. Tehdy se pivo vařilo z chmele, sladu, kvasnic a vody.

Dnešní pivaři by podle Karla Kosaře byli zděšeni z toho, co by jim jako pivo nabídli třeba ve středověku.

„Dříve pivovary používaly na vaření piva svrchní vodu. Po povodních plavala na hladině zvířata a z toho se vařilo pivo. Nebo pivovar bral vodu z rybníka, který byly zarostlé různými bahenními rostlinami a ty vnášely nějakou specifickou chuť. Používaly se dřevěné sudy, které se nedaly sanitovat, takže to pivo bylo zkažené hned, jak se do toho sudu dalo,“ konstatuje ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.