Jak dokáže člověk uštvat antilopu? Stačí se jen zpotit
Jak se pohybovali neandrtálci a jak moderní člověk? Je možné, že efektivní chůze nebo běh přinesla člověku vývojovou výhodu, nejen proti čtyřnožcům? Odpověď poskytuje vědecký výzkum chůze, kterým se zabývají na pražské Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
„V poslední době se zajímáme především lokomocí neandrtálců. Zajímá nás, jak chodili a jestli měli odlišný způsob chůze,“ uvedl v Magazínu Leonardo Martin Hora z Katedry antropologie a genetiky člověka.
Stranou zájmu vědců nezůstává ani to, kolik energie na chůzi nebo běh neandrtálci vydávali, a jestli pro ně byl pohyb nákladnější než pro anatomicky moderního člověka.
„Lokomoce byla pro neandrtálce nákladnější,“ potvrdil očekávání vědců Hora. „Museli vydávat více energie, ale ne zdaleka tolik, kolik naznačovaly dřívější studie.“
Tato náročnost se promítala do jejich života a mohla být i jedním z faktorů, který ovlivnil, že neandrtálci vymizeli z Evropy.
„Museli vydávat více energie na chůzi než naši předci, a to je znevýhodňovalo v boji o potravu,“ tvrdí antropolog.
Kdo se potí, vítězí
Jak se vlastně liší chůze a běh? „Krok má dvě fáze: oporovou, kdy se dotýkáme končetinou země, a švihovou fázi, kdy se země nedotýkáme.“
„Běh a chůzi rozlišíme podle délky těchto dvou fází. Dokud je delší fáze, kdy se dotýkáme země, hovoříme o chůzi, jakmile začne převládat fáze švihová, hovoříme o běhu.“
Lidská chůze i běh jsou překvapivě účinné, například ve srovnání s antilopou dokáže člověk překvapivě uspět, potvrdil Hora.
„Když by spolu člověk a antilopa závodili na dlouhou vzdálenost, tak by člověk mohl vyhrát. Ale i pro to je důležitá jedna podmínka,“ dodává. „Musel by tento závod probíhat za vysoké teploty.“
Člověk má výrazně efektivnější termoregulaci, efektivněji odvádí teplo, které při běhu vytváří aktivita svalů, vysvětlil antropolog.
„Základní rozdíl mezi námi a většinou čtyřnožců je to, že my se dokážeme potit, zatímco ostatní se zbavují tepla především respirací, tedy odpařováním při dýchání.“
Právě tato efektivní termoregulace přispěla k tomu, že jsem schopni vytrvalostního běhu.
„Je možné, že lidé využívali svou schopnost vytrvalostního běhu i přímo k lovu, a že jsme se snažili uštvat nějakou kořist,“ nastínil dávné způsoby našich předchůdců Martin Hora.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
