Jak je důležité míti mamuta

18. srpen 2015

Jurský park se vzkříšenými dinosaury zůstává zatím jen na filmových plátnech. Přece jen najít desítky milionů let starou genetickou informaci se doposud nepodařilo a nejspíš jen tak nepodaří. Oživování mamuta naproti tomu nic nebrání, alespoň na první laický pohled.

K takové operaci máme, obrazně řečeno, potřebný software i hardware. Kompletní genom mamuta se vědcům podařilo přečíst letos na jaře a snadno dostupná je i živá buňka jeho nejbližšího příbuzného, totiž slona indického. Nakolik jsme se skutečně přiblížili mamutí resuscitaci, hovořila redaktorka Tereza Burianová s profesorem Jaroslavem Petrem z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi.

K oživlému mamutovi vede několik cest. Tou nejsnazší by se mohla zdát ta, kterou už v roce 1996 prošla ovce Dolly. V případě mamuta by to znamenalo, že původní jádro ve vajíčku slona indického by nahradilo buněčné jádro ze zachovalé mamutí buňky. Slonice, která by ho odnosila, by po téměř dvou letech březosti porodila mamuťátko. I přes mnohaleté úsilí prohledat Sibiř křížem krážem, se životaschopnou buňku pořád ještě najít nepodařilo.

Týmy novodobých lovců mamutů si však slibují, že najdou třeba jen spermii, která by
k oplodnění ani nemusela být živá. Už dnes se spermie konzervují za nízkých teplot, a třebaže jsou kompletně mrtvé, nesou v jádře perfektně zachovalou dědičnou informaci. Jenže pokud by taková spermie oplodnila sloní vajíčko, nezískali bychom čistého mamuta, ale jen mezidruhového hybrida.

Další cesta k oživení mamuta tedy spočívá v tom tato místa s rozdílnou sekvencí nukleotidů vystopovat, vystřihnout je a nahradit mamutím genetickým kódem. Jenže všech 1600 bodů dnes bioinženýři ještě nedokážou opravit najednou. A i kdyby se to do budoucna naučili, není jisté, že by genom bez přepsání všech zbývajících odlišných úseků, které považujeme za zbytečnou vatu, skutečně fungoval.

Logo

Z tohoto důvodu bychom týmů, které to s oživováním mamuta myslí opravdu vážně, nenapočítali mnoho. A snad jich ani nepřibude do chvíle, než dokážeme odpovědět na etické otázky, které v souvislosti s případným vzkříšením mamutů vyvstaly.

Vedle křísitelů mamutů ale existují i vědecké týmy, které se nesnaží resuscitovat samotné mamuty, ale jen mechanismy, jejichž pomocí dokázali tito chobotnatci přežít i v extrémních podmínkách. Poslechněte si, které mamutí fígly by nám ještě mohly přijít vhod.

autor: Tereza Burianová
Spustit audio