Jak na fotografii vesmírných objektů, radí astrofotograf Jan Klečka

Základní výbavou je dalekohled umístěný na tzv. montáži, vysvětlil v Magazínu Leonardo astrofotograf Jan Klečka, jehož fotografie Venuše vyhrála v loňském roce Českou astrofotografii měsíce.

„Montáž je specializovaný stojan na dalekohled, já používám paralaktickou montáž, která má jednu osu souhlasnou s osou Země,“ říká astronom.

Díky této montáži je možné postupně sledovat vybraný objekt, aniž by opustil zorné pole kamery. „Za okulárem je kamera, která snímá videosekvence, a ty potom zpracováváte,“ dodal Klečka.

„Nejlepších výsledků se dosahuje, že vytvoříte sekvenci tisíců snímků, vyberete ty nejlepší, a pomocí grafického software se vytvoří složený snímek.“

Základní podmínkou pro pořízení kvalitní sekvence nebeského objektu je jasná obloha. „Nesmí se vlnit vzduch, což deformuje obraz. Také nás omezuje atmosférická disperze: pokud je objekt nízko na obzoru, tak se začínají rozkládat jednotlivé barevné složky objektu, a ten se nám začíná rozmazávat.“

Fotografovaný objekt by měl být hodně vysoko nad obzorem, mělo by být co nejmenší světelné znečištění oblohy, které zaručí dobrý poměr jasu a kontrastu.

Dobré podmínky pro pořizování fotografií vesmírných objektů mohou být i v Čechách, ale česká kotlina není ideální, soudí fotograf.

„Pro každou planetu je také dáno období, kdy je ji možné snímat za vhodných podmínek. Ideální pozorovací podmínky můžou nastat také jen jednou za rok,“ upozornil Klečka.

Délka trvání pořizování záznamu závisí na pozorované planetě. „Venuši můžeme natáčet i 45 minut, potom už se na snímcích začíná projevovat otáčení atmosféry Venuše.“

„Jiné je to u Jupiteru, kde videosekvence musí být maximálně dvouminutová, tato planeta rotuje rychleji, a delší snímání by způsobilo rozmazané záběry,“ radí astrofotograf Jan Klečka.