Jak přečíst ohořelé papyrové svitky

Výbuch Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu zničil dvě starořímská města - Pompeje a Herculaneum. Katastrofa měla ovšem v obou městech poněkud odlišný charakter. Zatímco Pompeje byly pohřbeny pod tlustou vrstvou popela, Herculaneum zasáhla zejména vlna horkých vulkanických plynů. V Herculaneu tehdy existovala významná soukromá knihovna, která obsahovala stovky papyrových svitků s texty řeckých filosofů. Sopečná katastrofa sice svým způsobem knihovnu a její obsah zakonzervovala, avšak svitky přesto neskončily v dobrém stavu. Jejich většina má nyní podobu zuhelnatělých křehkých roliček, které se mohou při sebemenším dotyku rozpadnout, což se již také mnohokrát stalo.

Zbytky knihovny byly před 260 lety objeveny v troskách vily, kterou vlastnil bohatý římský státník jménem Calpurnius Piso Caesoninus (Villa dei Papiri). V současnosti se zuhelnatělé papyrové svitky nacházejí v Národní knihovně v Neapoli.

Četbu svitků navíc komplikuje fakt, že texty byly psány inkoustem, vyrobeným z dřevěného uhlí. Černý text na téměř černém pozadí zuhelnatělého papyru je proto prakticky nečitelný. Italští a další evropští vědci však v časopise Nature Communications popsali způsob, jakým by bylo možné texty na ohořelých papyrových svitcích v principu přečíst. Neapolský fyzik Vito Mocella a jeho tým z Ústavu mikroelektroniky a mikrosystémů vyzkoušeli na svitcích rentgenový 3D skener, používaný v lékařství. Tento skener používá metodu tzv. rentgenové fázově kontrastní tomografie. Rentgenové paprsky jsou obecně různě pohlcovány různými typy materiálu. Pro účely čtení ohořelých svitků však bylo třeba ještě vytvořit speciální algoritmus pro zpracování signálů rentgenového záření, procházejícího svitky. Jen tak bude možné dostatečně odlišit jemné rozdíly mezi prázdnými místy papyru a místy, popsanými inkoustem. Výhodou však je, že inkoust zůstává ve svrchní vrstvě papyru a nejde příliš do hloubky.

Rekonstrukce textu pomocí rentgenového 3D skeneru|foto: Mocella et al./Nature Communications

Vědci nejdříve úspěšně vyzkoušeli svoji metodu na rozvinutých kusech popsaného papyru (zde mimo jiné poznali rukopis filosofa Philodema). Pak se pokusili přečíst svinuté role s textem, což bylo mnohem těžší. Zde zaznamenali částečný úspěch - podařilo se zatím identifikovat jen některá písmena ze svrchnějších vrstev, ne však celá slova. Vědci se však nevzdávají a doufají, že během 10 let dosáhnou v tomto směru výrazných pokroků. Mimo jiné také pro reálnou možnost, že se v knihovně vily nachází ještě jedno spodní patro s dalšími svitky.

Zdroje: Nature Communications, Popular Science, ABC News, Good News Network, New York Times