Jak se velryby přizpůsobily moři
Přečtení genomu plejtváka malého naznačuje, jakým způsobem se velryby tak úspěšně přizpůsobily životu v oceánském prostředí.
Plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata) je nejhojnějším kytovcem z řádu kosticovců a má velký areál rozšíření. Vědci nyní přečetli jeho kompletní genom a vybrané sekvence porovnali s jinými kytovci - plejtvákem myšokem (Balaenoptera physalus), delfínem skákavým (Tursiops truncatus) a sviňuchou hladkohřbetou (Neophocaena phocaenoides) – i suchozemskými savci. Výsledky ukázaly, jaké změny kytovci prodělali od doby před asi 50 miliony let, kdy se jejich suchozemští předkové, příbuzní dnešním sudokopytníkům, rozhodli vrátit do vodního živlu.
Adaptace velryb zahrnuje zvýšenou odolnost vůči stresu, který souvisí s nedostatkem kyslíku, vysoké hladině soli a také kyslíkovým radikálům, které vznikají ve tkáních při potápění. Vědci objevili specifické změny v genech pro regulaci hladiny soli a krevního tlaku. Za nejdramatičtější adaptaci ale považují zvýšenou hladinu glutathionu, který působí jako antioxidant a chrání DNA před poškozením způsobeným reaktivními volnými radikály. Přečtení genomu plejtváka malého také vysvětlilo to, proč velryby vypadají tak, jak vypadají. Například zuby nemají proto, že jejich geny pro tvorbu skloviny jsou pseudogeny, jejichž přepis do proteinů hned na samém počátku zarazí takzvaný stop kodon.
Zdroj: Nature Genetics, ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.