Jak vyrobit vakcínu proti nebezpečnému streptokoku A?

Průběh infekce bývá mnohdy rychlý a dramatický. Pacienti mohou umřít na tzv. syndrom toxického šoku nebo u nich dochází k nekróze, odumírání tkání, které vypadá jako by bacil postupně ujídal maso z těla.

Malá jeskyně

Nový objev otevírá cestu k vakcíně proti bacilu, který má na svědomí půl milionu lidí ročně. Hledat ho nebylo jednoduché.

„Šlo o to najít místo, které si vetřelec nemůže dovolit změnit,” přibližuje výchozí úvahu vědců virolog Ivan Hirsch.

Místo, proti kterému by se dala vyvinout vakcína, popisuje jako malou jeskyni, do které imunitní systém vidí jen ve zcela výjimečných případech.

Univerzální bílkovina

Proměnlivost bakterií a virů se dá ilustrovat na příkladu chřipky, jejíž virus se neustále mění a proto se každý rok musíme očkovat znovu.

V imunologie se dokonce kvůli proměnlivosti patogenů mluví o převlékání kabátů.

Význam nové studie, která vyšla v prestižním časopise Nature Microbiology, spočívá ve zjištění, že ačkoliv se ochranné obalové proteiny streptokoků liší, existuje lidská bílkovina, která k nim „pasuje” ve většině variantách.

Slabým místem bacilu bývá totiž jeho styčná plocha s naším organismem, která se nemění, aby se dokázal chytit.

Kabát s knoflíky

Autoři studie vyrobili různé varianty pláště streptokoka A. Pomocí RTG difrakce vytvořili přesné tvary zmíněného universálního proteinu a hledali, kde mají zmíněné styčné plochy.

„Musí to být vždycky nějaký kabát s texturou a knoflíky,” přibližuje výchozí úvahu vědců imunolog Jan Černý.

Logo|foto:Český rozhlas

Na základě detailní znalosti tvarů se teď autoři studie pokoušejí naučit imunitní systém tvořit protilátky, které by rozpoznaly 90 % procent streptokoků. To by znamenalo průlom. Například „slabá místa” viru HIV vědci už asi tak 15 let znají, ale zatím netuší, jak proti nim nasměrovat imunitu,” vysvětluje virolog Ivan Hirsch.

Náhodná infekce

Vědci upozorňují, že možnost nakazit se streptokokem A i jinými patogeny je mnohdy otázkou náhody.

Podle nich bakterie osídlí toho z nás, kdo není dobře připraven, žije například v přehnané čistotě, nebo má oslabenou imunitu.

„Měli bychom pečovat o svůj mikrobiom,” doporučuje Jan Černý. Bakteriální osazenstvo našeho těla totiž ovlivňujeme i svým životním stylem.

I když je soužití s bakteriemi, houbami i některými viry pro nás přirozené, je třeba ho udržet v rovnováze. Pokud někdo například dlouhodobě trpí na záněty žaludku, může mu pomoci transplantace stolice od zdravého člověka.