Jaká jsou práva myslivců i návštěvníků přírodních lokalit?
Z trestného činu pytláctví obvinilo před nedávnem státní zastupitelství dvojici mužů ze Šumperka. Myslivcům způsobili odstřelem pěti kusů zvěře škodu za zhruba osmdesát tisíc korun. O tom, jak se u nás stíhá pytláctví i o dalších problémech, které souvisejí s myslivostí, bude v Právní poradně diskutovat právník František Chromec z Okresního mysliveckého spolku Olomouc.
Kořeny pytláctví lze vystopovat už na samém úsvitu naší civilizace a bylo vždy spojeno s oblastí lovu a ochrany volně žijících živočichů. Ve chvíli kdy vzniklo právo lovu a rozdělilo tak lidskou společnost na ty, kteří oprávněním k lovu zvěře a ryb disponovaly a na ty, kteří toto oprávnění neměly, vznikl fenomén pytláctví.
Ačkoliv bylo pytláctví v minulosti velmi přísně trestáno, nikdy se jej nepodařilo zcela vymýtit. Kvetlo hlavně v období válek a hladomorů, ale i v klidnějších dobách si mnozí přivydělávali prodejem upytlačené zvěře či ryb. Ve středověku a v raném novověku pytláci často končili na šibenici.
V roce 1562 buchlovský soud odsoudil pytláka k trestu smrti tzv. „starým způsobem“, kdy odsouzený byl oběšen v srnčích a zvířecích kůžích s přibitými parohy nad hlavou. Za vlády Marie Terezie bylo pytláctví trestáno až deseti lety nucených prací, nejčastěji na stavbách vojenských pevností, nebo vypovězením ze země.
Lovecký řád vydaný za císaře Josefa II. ještě připouštěl zastřelení pytláka. Jak se řeší právně pytláctví dnes? Jak se máme zachovat, když při návštěvě lesa narazíme na pytláka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
