Jan Fingerland: 3 egyptské procesy

V úterý oblétla svět zpráva o uvěznění čtyř mužů za homosexualitu, a to až na osm let. Homosexuální styky přitom nejsou v Egyptě trestné, soud musel kreativně použít zákon trestající „morální zkaženost“, aby je dostal do vězení. Odsouzení se prý účastnili „zvrhlých sexuálních večírků“, při kterých se oblékali do ženských šatů.

Ve všech arabských zemích je normou heterosexuální styk, a to výhradně v rámci manželství. Normou, kterou vynucuje nejen stát, ale také a především společnost. Ne každý homosexuál tedy je trestně stíhaný. Poslední velký proces s homosexuály se v Egyptě odehrál v roce 2001, kdy před soudem stanulo více než padesát lidí a skoro polovina pak putovala do vězení až na několik let.

Proč se objevil veřejný proces se „zvrhlíky“ právě teď? Podle egyptských ochránců lidských práv zapadá tato soudní pře do plánovitého omezování občanských svobod a přistřihování křídel společnosti, stále ještě žijící z nadšení, které vzbudilo svržení prezidenta Mubáraka roce 2011.

Proces je tedy signálem společnosti, že demokratická party pomalu končí. Je charakteristické, že se tato věc demonstruje na lidech, kterých se v Egyptě bude chtít málo kdo zastávat. Zahraniční ochránci lidských práv se obávají, že Egypt – tedy vůdce arabského světa – tím otevírá novou cestu dalším režimům.

Podobou zprávu úřady pravděpodobně vysílají prostřednictvím procesu se zaměstnanci katarské panarabské televize Al Džazíra. Tedy kanálu, který leze na nervy mnoha vládám v oblasti – v Egyptě jde konkrétně o to, že Al Džazíra informovala o sesazení prezidenta Mursího jinak, než si přály úřady.

Stoupenci svrženého egyptského prezidenta Muhammada Mursího před soudem v Alexandrii|foto: ČTK/AP, Heba Khamis,ČTK

Podle obžaloby měli novináři a jejich spolupracovníci „šířit nepravdivé zprávy“ a „pomáhat teroristické organizaci“ – tedy Muslimskému bratrstvu. Představa, že ve svobodné společnosti je povoleno informovat i mylně, v Egyptě nezakořenila a zaměstnanci Al Džazíry jsou už od loňského roku ve vězení.

Tři pracovníci katarské televize – včetně bývalého zpravodaje BBC – jsou jen menšinou z dvaceti jiných žurnalistů, kteří čelí podobným obviněním. Právě Al Džazíra má výhodu ve svém globálním dosahu, proto právě počátkem tohoto týdne obnovila řada organizací a významných světových médií kampaň za osvobození svých kolegů.

Vůbec nejabsurdnější je pravděpodobně třetí proces. V pondělí potvrdil odvolací soud v Káhiře tříleté tresty pro tři egyptské aktivisty. Ahmad Máhir, Ahmad Dúma a Muhammad Ádil přitom nejsou jen tak někdo. Proslavili se už v roce 2011 během občanských protestů proti prezidentu Mubárakovi. Ty, jak známo, vyvrcholily svržením egyptského prezidenta, což je milník, k jehož výdobytku se hlásí i současný egyptský režim, a to dokonce i explicitně v nové ústavě.

Slova ale nejsou činy. Tři zmínění aktivisté jsou od prosince opět vězněni, a to za skutečnost, že organizovali „nepovolené demonstrace“. V listopadu totiž bez povolení protestovali před horní komorou parlamentu. Ironií je, že demonstrovali právě proti projednávanému zákonu, podle nějž by veřejná shromáždění více než deseti lidí vyžadovala úřední povolení. A to právě neměli.

Nový zákon omezující možnost demonstrovat nová garnitura orwellovsky hájí „ochranou práv demonstrujících“.

Egypťané si už brzy zvolí nového prezidenta – bude jím nepochybně maršál Sísí, na jehož úspěchu už měsíce pracuje státní aparát. Až zkonsoliduje svou moc, pak se teprve ukáže, zda egyptský stát svůj stisk na krku společnosti opět povolí, anebo naopak zesílí.