Jan Fingerland: Trest skoro vtipný anebo Příběh tří prezidentů v Egyptě
Zní to skoro směšně – bývalý egyptský prezident byl odsouzen za to, co současný prezident běžně dělá. Dostal totiž vysoký trest za smrt lidí při potírání opozičních demonstrací.
Jak se ukazuje, nejen dějiny, ale i rozsudky často píší vítězové. A tak zatímco Mursí dostal 20letý trest, jeho nástupce, prezident Sísí, i nadále opírá svou legitimitu o svou zásluhu na obnovení stability.
I za tu cenu, že při demonstracích současné opozice umírají lidé – a teď už vlastně ani ne, protože demonstrace už jsou přísně zakázány.
O tom, že na začátku egyptské revoluce svržený a později uvězněný a odsouzený prezident Mubárak už je dávno na svobodě, ani nemluvě.
Muhammad Mursí byl v úterý soudem v Káhiře odsouzen za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012.
Mursí prý nese spoluvinu nikoli jen za nasazení bezpečnostních orgánů, ale také za to, že on a jeho spolupracovníci poslali proti odpůrcům islamistické vlády členy Muslimského bratrstva.
Při následných střetech zahynulo deset lidí. Spolu s Mursím dostalo podobný trest dalších 12 členů vedení nyní již opět zakázaného Muslimského bratrstva.
Vynesení rozsudku přenášela státní televize, přičemž obžalovaní dávali najevo pohrdání soudem a odhodlání vytrvat v odporu.
Mursího syn Usáma dokonce uvedl, že jeho otec i nadále počítá s návratem do politiky. Mursímu je ovšem 63, a pokud by si odseděl celý trest, vyšel by ven jako 83letý.
Jde přitom o teprve první z řady rozsudků, kterým bude čelit. Obžaloba ho viní mimo jiné ze špionáže ve prospěch Kataru, spiknutí s palestinským Hamásem a libanonským Hizballáhem za účelem destabilizace země či z organizace hromadného útěku z vězení v roce 2011, při kterém zahynuli tamní strážci.
Ve všech těchto případech by ještě mohl dostat trest smrti – například v pondělí jiný soud potvrdil rozsudky smrti nad asi dvacítkou členů Muslimského bratrstva, a to za útok na policejní stanici, při kterém zahynul jeden policista.
V případě Mursího se však zřejmě státní moc bude zdráhat vynést trest absolutní.
Mohlo by to totiž vést k velmi silné reakci té části veřejnosti, která i nadále zůstává Muslimskému bratrstvu věrná a je ochotná se nechat při střetech třeba i zabít.
Na druhou stranu vůdce Muslimského bratrstva Muhammad Badí k trestu smrti odsouzen byl.
Jedním z paradoxů současné situace je, že Mursí byl v roce 2012 vlastně historicky vůbec prvním egyptským vládcem, který byl doopravdy zvolen.
Řada z těch, kteří pro něj tehdy hlasovali, to dnes označují za chybu, protože Mursí byl demokraticky zvolen, ale demokraticky nevládl a vedl zemi k nebezpečnému střetu.
Tak došlo v červenci 2013 k dalšímu převratu, který provedla armáda, ovšem se souhlasem velké části společnosti. K moci se dostal současný prezident, tehdy ještě generál Abdal Fattáh Sísí.
Při zavádění nových – či staronových – pořádků dělal a dělá mnohé z toho, za co dostal Muhammad Mursí vysoký trest.
V mentálním nastavení Muslimského bratrstva je však i trest smrti dobrá věc – vše se poměřuje věčností, ideály mučednictví a také jiným vnímáním času.
Bratrstvo na svou šanci čekalo v ilegalitě nejméně dvě generace, a klidně další dvě generace počká.
Za poslední dva roky byly zatčeny tisíce aktivistů Bratrstva a stovky z nich odsouzeny k smrti, i když rozsudky často nebudou vykonány. Ve vězení je vlastně kompletní vedení.
Ovšem jak uvedl z tureckého exilu jeden z představitelů Muslimského bratrstva, otěže už stejně převzala mladší generace. A ta je prý mnohem revolučněji naladěna než její uvěznění otcové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
