Jaroslav Veis: O koze nebo o voze

Muž, který má na starosti říkat, co si prezident o čem myslí, je totiž vzápětí označil za elitáře, kteří jen hloubí příkopy ve společnosti. Na stejnou notu začali mudrovat další politici, někteří se naopak vědců zastali. Nastalo to, čemu se říká veřejná debata v médiích.

Na první pohled bychom mohli jen zajásat, vědci přece chtěli debatu vyvolat. Jenomže, jak už to chodí,debata se vede o voze, nikoli o koze. Na hlavní téma výzvy, přístupu společnosti, médií i politické scény k problému mohutné imigrační vlny ze zemí Blízkého východu do Evropy se debatuje jen minimálně. Mnohem víc se vede spor o to, zda výzva vědců není jen dalším projevem nafoukanosti elity. Vědci se prý vyvyšují, vnucují ostatním svůj jediný správný názor, protože vědecký, umlčují oprávněné projevy obavy z migrantů, ba dokonce ohrožují svobodu projevu.

Zkrátka, jako vždycky, mají elity nos nahoře. Vědci měli by zase zalézt do své věže ze slonoviny a neradit obyčejným lidem, jak se nebát cizinců, když přece každý vidí, že se na nás valí jak lavina a co nejdřív naplní českou kotlinu, moravskou zem i Slezsko až po okraj.

Je pozoruhodné, jak silné jsou obavy z imigrantů v zemi, která co paměť sahá, žádnou opravdu dramatickou imigrační vlnu nezažila a problém zná vlastně jen z televize. V posledním století z ní naopak lidé o hodně víc utíkali. Za čtyřicet let komunistické vlády uprchlo z tehdejšího Československa na 200 tisíc lidí a nejvíc z nich v prvních týdnech po sovětské invazi v roce 1968, kterou si zrovna dnes připomínáme.

S výjimkou skalních komunistů tenkrát všichni vítali, že se proti invazi a následné okupaci ozývali taky světoví vědci ze všech demokratických zemí. Činili tak i dříve, třeba když se v čele s Albertem Einsteinem ozvali proti popravě Milady Horákové, nebo později, když podpořili Chartu 77. Vědci zkrátka nevyzývají, protože by se chtěli vyvyšovat nad prostý lid. Dělají to proto, že upozorňovat na problémy mají tak říkajíc v popisu práce.