Je člověk citlivý na magnetické pole? Možná ano!

14. říjen 2017

Úžasnou citlivost na magnetické pole Země a schopnost navigace mají ptáci, ale i někteří další živočichové. Je možné, že kompas v hlavě měl v dávné minulosti i člověk nebo jeho předek? A jak je to dnes?


Příspěvky Meteoru 14. 10. 2017
01:10 Máme svobodnou vůli?
10:45 Ekologická katastrofa, která nebyla
13:04 Umí člověk vnímat magnetické pole?
22:00 Záhadná planetka
31:10 Proč sovy nehluchnou?
39:54 První nadzvukový let
44:57 Jak vidí jeleni?

Zjistilo se, že zvířata, která jsou citlivá na magnetické pole, mají v těle protein kryptochrom. Věda ho zná už od konce devadesátých let 20. století a ví o něm, že jde o protein reagující na světlo. Většinou se „kompas“ hledá v hlavě zvířat, například v sítnici oka. Právě v ní se kryptochrom našel u mnoha druhů ptáků, savců, ale i u bezobratlých, například u octomilek.

Kromě citlivosti na magnetické pole Země má protein i další funkce, například řídí „biologické hodiny“ a základní orientaci v čase.

„I my máme v těle kryptochromy, je tedy možné, že jsme ten smysl také dříve měli. Ale nebyl zřejmě pro nás tak zásadní, nahradili jsme ho inteligencí, zrakem a jinými schopnostmi,“ uvádí v Meteoru doc. Martin Vácha z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se výzkumu kryptochromu a jeho vztahu k magnetické citlivosti věnuje.

Čtěte také

Magnetické pole má naše planeta miliardy let, takže je pravděpodobné, že se ho živí tvorové snažili využít, co nejdříve to šlo. „Zřejmě je to smysl velice starý, mají ho i velmi malé organismy. Kryptochrom je součástí našich vnitřních hodin. Je-li závislý na magnetu a funguje jako kompas, tak je otázka, jestli magnety, které si vytváříme, třeba magnetická pole radiových a podobných frekvencí, neovlivňují naši rytmicitu a jestli s tím nesouvisí třeba poruchy spánku a některé nemoci,“ dodává Martin Vácha.

Možná tedy jsme na magnetické pole citliví, ale nejsme si toho vědomi. Není to smysl srovnatelný se sluchem nebo se zrakem. Ale pokud v sobě máme protein, který magnetické pole vnímá, může ho rozhodit, když jsme blízko nějakého zdroje. Každopádně skutečný vědecký důkaz k takovému tvrzení chybí.

Martinu Váchovi by takový výzkum připadal ohromně zajímavý, sám se prý do něj ale pouštět nebude. Vyžadovalo by to totiž spolupráci tisíců lidských dobrovolníků. „Já si zatím raději vystačím s hmyzem a laboratorními zvířátky. Výzkum s lidmi bych raději přenechal jiným,“ uzavírá vědec s nadsázkou.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.