Je jedno, jestli s kaplanem, nebo psychologem. Hlavně, že mluvíte, tvrdí hlavní kaplan české armády

10. listopad 2017

Zúčastnil se několika misí v Iráku, Kosovu a v Afghánistánu, a už dva roky je hlavním kaplanem Armády České republiky. Řeč je o katolickém knězi a plukovníku Jaroslavu Knichalovi, který byl hostem Magazínu Leonardo.

„Duchovní služba v armádě má letitou tradici. Vojáci i představitelé armády s duchovní službou počítají,“ ujistil duchovní. „My se nazýváme duchovní službou, nikoli náboženskou službou. Jsme zaměřeni na vojáka jako na člověka, lidskou bytost, bez rozdílu náboženského přesvědčení nebo názoru.“

Pokud je voják praktikující věřící, tak vůči němu kaplani vykonávají podle jeho potřeb náboženskou službu, eventuálně najdou příslušného duchovního z církve, ke které dotyčný voják patří.

Důležitá je sice stránka duchovní, ale rozhodně nelze pominout stránku psychickou. „Někdy se otázky duchovní a duševní prolínají. Většinou vojáci začínají rozhovor na úrovni duševní, tedy co prožívají. Z toho ale často vyplyne i pohled duchovní, tedy jak to osobně mají s vírou.“


„Součástí armády je duchovní služba, ale i psychologická služba. A je jen na vojákovi, ke komu má blíže, kdo je mu sympatičtější. Pro nás není důležité, jestli jde voják ke kaplanovi nebo psychologovi, ale aby o tom, co uvnitř prožívá, mluvil nahlas. Jestli s kaplanem, nebo s psychologem, je už věc druhá.“

„Nebezpečí, které na zahraničních misích vojákům hrozí, je vede na hloubku jejich prožívání a často se vracejí do svého dětství,“ popsal Knichal.

Dnes působí v armádě 33 vojenských kaplanů, kteří jsou rozmístěni po celé republice na jednotlivých útvarech. „Máme kaplany, kteří vyjíždějí na mise svou mateřskou jednotkou, ale i ty, kteří vyjíždějí s jinou jednotkou. Ale platí, že kaplan je součástí jednotky po celou dobu operace.“

„Kaplan je navíc součástí přípravy na misi, aby poznal práci a skladbu lidí, kteří budou tvořit zahraniční kontingent.“

Své bohaté zkušenosti válečného veterána Knichal hodnotí kladně. „Beru to jak pokračování válečných veteránů 1. i 2. světové války a přijetí odkazu, který nám zanechali. Je to úkol nesmírně náročný: vzít odvahu a sílu a být jejich pokračovateli.“


„Samozřejmě, že mise člověka proměňují, aniž si to uvědomuje. Často si říkáte, že se na vás nic nezměnilo, ale druzí řeknou, že jste nějaký jiný. A asi mají pravdu: člověk odjede na šest měsíců, a za tu dobu se něco stane a nějak to poznamená každého.“

„Byl bych rád, kdybych dokázal naplnit právě tu službu a byl stejně odvážný a silný ve své službě tak jako váleční veteráni 1. a 2. světové války.“

I samotní kaplani potřebují pomoc. „Když odjede kaplan s jednotkou na zahraniční operaci, tak se snažíme, aby aspoň jednou za těch šest měsíců přijel za kaplanem jiný kaplan z České republiky, a pobyl s ním dva nebo tři dny.“

„Je to velká příležitost k rozhovoru. Vždy jsem to ocenil a na takovou návštěvu se těšil. Byla to obrovská pomoc, mohl jsem promluvit o tom, co prožívám. Na misích se ale setkáváme i s kaplany jiných zemí,“ popsal ekumenickou povahu vojenské duchovní služby Jaroslav Knichal.

Spustit audio