Je s podivem, že čejka ještě přežívá, říká ornitolog o ptáku ohroženém úbytkem vody v krajině

4. srpen 2017

Čejka chocholatá patří mezi nejrychleji ubývající ptačí druhy naší krajiny. Proč tomu tak je a dá se populace tohoto ptáka u nás ještě zachránit?

„Pokles stavů čejky od roku 1982 je zhruba 80 %. Stávající odhady uvádějí zhruba 7 až 10 tisíc párů,“ uvedl v Magazínu Leonardo ornitolog Václav Zámečník.

Po odvodnění mokřad se tento pták přesunul do polí. „Tam ale zase jezdí zemědělská technika, takže se to na ní valí ze všech stran. Je s podivem, že čejka ještě přežívá.“

„Když to čejky stíhají, tak na polích vyvedou mláďata. Ale když ne, tak přijede traktor a ptáci o hnízda přijdou. Schopné samice mohou snést další snůšku, a když mají štěstí, tak se snůška povede. Ale kromě zemědělců do toho vstupují i přirozené faktory jako predace, špatné a chladné počasí, které může způsobit, že se snůška nevyvede.“


Dříve zemědělci brali čejku jako plevelného ptáka, který je prakticky všude. „A najednou tomu tak není. Hlavním důvodem je úbytek vody v krajině. Čejka je mokřadní pták, voda nám v krajině mizí, a to nám čejka ukazovala ještě dříve, než jsme to postřehli.“

Co můžeme pro čejky udělat? „Zrovna teď je dobrá doba bavit se o vodě v krajině. Zemědělská půda není schopná absorbovat vodu, protože v ní chybí organické složky.“

„Jednou z možností je budování mokřadů. Čím více krajina bude fungovat jako houba a voda se v ní udrží, pro čejky to bude příznivější. Další cestou je využití speciálních dotačních programů, které mají za cíl podporovat přírodu a biodiverzitu.“

Ornitolog popsal jeden takový program, který je přímo zaměřen na čejky. „Díky němu mohu být nejcennější hnízdiště zařazena do tohoto titulu a zemědělci, kteří tam hospodaří, se mohou rozhodnout do projektu vstoupit a upravit své hospodaření tak, aby zemědělská činnost nebyla likvidační tyto ptáky.“


„Do půlky června zemědělec do plochy kde hnízdí čejky nevjíždí, pak má měsíc na to, aby tuto plochu zkultivoval a osel. To pak zase využijí včely a opylovači, a tak to zůstává do konce roku, kdy zemědělec vyjede a připraví půdu pro čejky, aby měly svůj optimální biotop připravený.“

Aktuálně je v programu 26 zemědělců. „Ti dostávají kompenzaci, průměrnou hodnotu ušlého zisku. Jsou mezi nimi jak velké podniky, tak jednotliví sedláci. Potěšilo mě, že všichni po jednoleté nebo dvouleté zkušenosti hodnotí své rozhodnutí vstoupit do toho opatření jako vcelku pozitivní.“

I kdyby ale tento ochranný program fungoval a do krajiny se vrátila voda, stejně je zde další faktor, který o osudu čejek rozhodne.

„Nevíme, co se stane s klimatem. Horké počasí a období bez dešťů je pro živočichy závislé na mokřinách fatální. Je zde tedy naděje, ale rozhodně není jisté, že má čejka vyhráno,“ konstatoval Václav Zámečník.

autoři: jkl , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.