Je v naší sluneční soustavě bývalá exoplaneta?
Přestože jsou vzdálenosti sousedních hvězd od našeho Slunce v současnosti značné, přesto není vyloučeno, že se v naší sluneční soustavě pohybují některá tělesa, která v minulosti vznikla v soustavě jiné hvězdy.
Astronomové v této souvislosti mluví zejména o zatím hypotetické Planetě 9 a o některých trpasličích planetách v oblasti tzv. Kuiperova pásu, který se nachází za drahou planety Neptun.
O Planetě 9 sice zatím nemáme přímé důkazy, přesto s její existencí již vážně kalkulují mnozí astronomové, když chtějí vysvětlit různé zvláštnosti a anomálie v oblasti drah jiných známých těles sluneční soustavy, které pravděpodobně nepůjde vysvětlit jinak.
Současná data přitom ukazují, že hypotetická Planeta 9 má zřejmě hmotnost asi jako 10 Zemí a oběhne Slunce zhruba jednou za 10 - 20 tisíc let. Nejvíce by se měla ke Slunci přiblížit asi na 200 astronomických jednotek a její největší vzdálenost od Slunce na velmi výstředné dráze by se měla pohybovat kolem 1200 astronomických jednotek. Zatím však tuto hypotetickou planetu nikdo přímo neviděl a tudíž ani nevíme, z čeho je složena.
Tým astronomů ze švédské Univerzity v Lundu a z Bordeuxské univerzity pod vedením Alexandera Mustilla však již nyní podle analýz a počítačových simulací z oblasti nebeské mechaniky usoudil, že Planeta 9 k nám pravděpodobně přilétla z vnějšího prostoru. Zřejmě vznikla v jiné planetární soustavě, tj. nějakou dobu byla pohybově vázána v soustavě jiné hvězdy.
Před asi 4.5 miliardami let však mohlo Planetu 9 zachytit naše Slunce a to tehdy, když se Slunce a jiná hvězda k sobě těsně přibližily. Zmíněné setkání mohlo proběhnout krátce po jejich společném vzniku v jedné otevřené hvězdokupě.
Záchyt Planety 9 Sluncem mohl být již předem usnadněn tím, že jiné planety či jiná blízká hvězda ji mohly předtím postupně „vystrkat“ ven z mateřské soustavy na velmi vzdálenou nebo protáhlou eliptickou dráhu. Naopak Slunce mohlo během podobných blízkých kontaktů v zárodečné hvězdokupě přijít naopak o nějakou původně svojí planetu.
Zachycení Planety 9 pak mohlo mít znatelné následky ve formě signatury jistým způsobem s Planetou 9 korelovaných drah některých transneptunických těles (některé dráhy transneptunických těles jsou skutečně jakoby s hypotetickou Planetou 9 korelovány), jednak mohlo mít vliv na odchýlení roviny oběžné dráhy planet od roviny rotace Slunce (taková odchylka o velikosti 6 stupňů je skutečně pozorována). Pokud by se tato spekulativní hypotéza potvrdila, měli bychom vlastně jednu exoplanetu „k dispozici“ přímo na hranicích naší sluneční soustavy.
Lucie Jílková z nizozemské Leidenské observatoře navrhla vysvětlit podobným způsobem i podivné dráhy transneptunických malých zmrzlých těles jako je Sedna. Podle ní mohlo Slunce během blízkých setkání s jinými hvězdami v rámci pobytu v zárodečné hvězdokupě „uloupit“ prolétávající hvězdě stovky malých zmrzlých těles podobných Sedně. O podobný počet těles stejného typu ovšem mohlo Slunce naopak přijít.
Zdroje: Phys.Org, AstroWatch, New Scientist 1, New Scientist 2, New Scientist 3, IFL Science, Science Bulletin, Futurism 1, Futurism 2
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
