Jeskynní gambleři
Předkolumbovští obyvatelé pobřeží Velkého solného jezera v americkém Utahu propadali hráčské vášni.
Tisíce hracích kostek, šipek a dalších pomůcek pro různé hry našli archeologové v Jeskyni 1 na březích Velkého solného jezera v Utahu. Lidé tzv. promontorské kultury obývali její prostory ve 13. století po několik desetiletí. Víme toho o nich velmi málo. Do pohoří Promontory Mountains v dnešním Utahu doputovali ze subarktických oblastí Kanady a jejich potomci dali později vzniknout indiánským kmenům Navahů a Apačů.
Jeskyně 1upoutala pozornost archeologů už ve 30. letech minulého století. Ve výjimečně suchém klimatu se dochovaly i předměty, které jinak rychle podlehnou zkáze. Vědci tu našli například velké množství kožených mokasínů. Podle velikosti patřily dětem. Stylem odpovídaly obuvi, jakou v té době běžně nosili lidé daleko na severu Ameriky. Právě z mokasínů vědci vyčetli kanadský původ obyvatel Jeskyně 1.
Kanadští archeologové John Ives a Gabriel Yanicki z University of Alberta prostudovali předměty, které sloužily dávným obyvatelům Jeskyně 1 k nejrůznějším hrám. Podle Johna Ivese nepředstavovaly hry pouhou zábavu. Lidé promontorské kultury si při nich formovali a utužovali vzájemné vazby. Pevné svazky jim pomáhaly zvládat každodenní obtíže.
Boj o přežití i čas na hry
Žili v těžkých časech. Americký severozápad postihlo silné sucho. Mnohé kultury původních obyvatel bojovaly o přežití. Například lidé fremontské kultury, kteří žili nedaleko ve velmi podobných podmínkách, postupně vymírali. Obyvatelé Jeskyně 1 si vedli mnohem lépe. Byli dobře oblékaní a kvalitně živení. Nouzí rozhodně netrpěli. Našli si čas i na hry.
Velmi oblíbené byly jakési kostky vyrobené z rozpůlených hůlek. Kulatá strana zůstala bez úpravy, plochu vzniklou rozštípnutím zdobily barevné, vyřezávané nebo vypalované vzory. Po hodu zůstala „kostka“ ležet nahoru zdobenou nebo nezdobenou stranou. Hodnocení výsledku tak odpovídalo našemu házení mincí, kde padne buď hlava, nebo orel. Hra obyvatel Jeskyně 1 však byla složitější. Z historických pramenů vyplývá, že indiáni hráli podobné hry se třemi až osmi kostkami. Hráči se započítávala každá kostka, která padla nahoru zdobenou stranou. Hrálo se několik kol po sobě a kdo jako první nasbíral předem určený počet bodů, vyhrál a získal sázku.
Zábava po ženském a mužském způsobu
Většinu kostek našli vědci u vchodu do jeskyně v blízkosti ohniště, kde se soustředil společenský život. Podle Gabriela Yanickiho hrály v kostky především ženy a do hry vsázely nejrůznější drobnosti, například osobní ozdoby. Běžně se zřejmě hrálo i o to, která z žen se ujme některé z nepopulárních prací.
Muži nezůstali hráčské vášně ušetřeni. Často sázeli na výsledek ženských her. Vedle toho ale provozovali ryze mužské hry. Nález obruče z kůry a šipky vybavené křidélky z ptačích per dokládá, že muži z Jeskyně 1 holdovali zábavě, která je rovněž známá z historických pramenů popisujících hry indiánů. Muži hodili obruč tak, aby se koulela po zemi, a pak za ní běželi a snažili se skrz ni prohodit šipku. Sázky v těchto hrách byly nejednou závratně vysoké a pak v nich obvykle soupeřili muži reprezentující různá společenství. Někdy se těmito ryze mužskými hrami rozhodovaly spory, které by jinak vyústily v ozbrojený konflikt.
Zdroj: Western Digs
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.