Jsme automobilová velmoc? Jsme jen země, kde se montují auta, vysvětluje expert
Kolem jednoho bilionu korun se pohybují tržby v českém autoprůmyslu. Jen loni se u nás vyrobilo jeden milion třistapadesát tisíc vozů. Bude se letos opakovat historicky nejlepší rok pro český automobilový průmysl?
„Automobilový průmysl je pro českou ekonomiku opravdu hodně důležitý,“ potvrdil v Magazínu Leonardo ekonomický geograf Petr Pavlínek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Nebraska v USA.
Toto odvětví se podílí zhruba čtvrtinou na celkové vyrobené hodnotě českého průmyslu a tvoří 12 % zaměstnanosti v českém průmyslu.
Tato čísla ale rozhodně neznamenají, že jsme automobilová velmoc. „Výroba u nás je zcela pod kontrolou zahraničního kapitálu a ve skutečnosti má s českou ekonomikou pramálo společného.“
„Všechna osobní auta vyrobená v Česku se montují v zahraničních továrnách na zahraničních strojích a robotech s použitím zahraničních technologií a výrobních postupů. Auta byla v podstatě také vyvinuta v zahraničí.“
„Zjednodušeně řečeno: jediné, co k tomu Česko dodává, je pracovní síla. Z tohoto pohledu jsme země, kde dochází k montáži automobilů. Tak je 95 % hodnoty vytvořené v automobilovém průmyslu v Česku vytvořeno v zahraničně vlastněných továrnách.“
Fakt, že automobilový průmysl u nás zaměstnává více než 200 tisíc lidí je důležitý, uznává Pavlínek. „Ale je důležité také si uvědomit, že velká část hodnoty, která se v automobilovém průmyslu vytvoří, nakonec odplyne do zahraničí právě ve formě dividend, transferových cen a přelévání zisků.“
„K těm nejdůležitějším strategickým rozhodnutím o budoucnosti českého automobilového průmyslu také dochází v zahraničí, a ne v Česku,“ připomněl expert.
Co nám chybí, abychom se z montérů stali inovátory?
Jaké změny by byly potřebné, aby se Česko přesunulo z role montovny do prestižnější pozice v celosvětovém automobilovém průmyslu? „Začal bych s tím, že od roku 1990 nemá Česko žádnou průmyslovou politiku, a to čistě z ideologických důvodů.“
„Nejúspěšnější země v automobilovém průmyslu jako je Jižní Korea, Japonsko nebo i Německo mají velice tradičně silnou průmyslovou politiku, která se snaží tento sektor podporovat.“
Dalším faktorem jsou nedostatečné investice do školství v Česku, a to na všech úrovních. „Došlo ke kolapsu učňovského školství.“
„A ačkoli firmy po podpoře státu v oblasti učňovského školství stále volají, je jim opakovaně řečeno, že jde o formu sociálního inženýrství. Opět, stačí se podívat do Německa, jak tam systém funguje.“
Právě zvýšení úrovně našich pracovníků je ale jedním z klíčů, které by mohly vést ke změně „Kvalifikovanější a kvalitnější pracovní síla potom přiláká i kvalitnější investice do autoprůmyslu a do činností s vyšší přidanou hodnotou.“
„To by pomohlo Česku se snad posunout v mezinárodní dělbě práce do malinko výhodnější pozice nejen v automobilovém průmyslu, ale i obecně,“ doufá ekonomický geograf Petr Pavlínek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.