Kam odplul Ježíš po nasycení zástupů?

Slavný biblický příběh vypráví o tom, jak se sešli Kristovi učedníci a příznivci v početných zástupech na břehu Galilejského jezera a po třech dnech už neměli skoro žádné jídlo. Ježíš požádal apoštoly, aby dali poslední zbytky jídla na jednu hromadu. Nebylo toho mnoho – jen několik chlebů a pár ryb. Ježíš však dokázal zázrak a jídlo dělil tak dlouho, dokud se z něj nenajedlo 4000 či 5000 lidí.

S mírnými obměnami vyprávějí o nasycení zástupů všechna čtyři novozákonní evangelia – Matoušovo (14: 13-21), Janovo (6:5-15), Lukášovo (9:10-17) i Markovo (6: 31-44). O tom, co se dělo po zázraku, se evangelia tak úplně neshodnou. Podle Matouše Ježíš „vstoupil na loď a připlul na území Magadan“. Podle evangelia svatého Marka Ježíš „vstoupil se svými učedníky na loď a plul do končin dalmanutských“.

Satelitní snímek Galilejského jezera|foto: Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Jarekt

Kam tedy Ježíš odplul po zázračném nasycení zástupů? Vydal se do Magadanu do přístavu Magdala ležící na severozápadním pobřeží Galilejského jezera? Anebo vyrazil do Dalmanuty, o níž nikdo neví, kde se přesně nacházela? Britští archeologové pod vedením Kena Darka z Readingské univerzity objevili na severozápadních březích Galilejského jezera v Ginosarském údolí ruiny neznámého města. Pokud je to dlouho a marně hledaná Dalmanuta, pak si zprávy o Ježíšově plavbě po nasycení zástupů v Matoušově a Markova evangelia nemusejí vůbec protiřečit. Zprávu o objevu zveřejnil vědecký časopis The Palestine Exploration Quarterly.

Město mnoha náboženství

Město objevené britskými archeology vzkvétalo po dlouhá staletí. Nálezy keramiky prozradily, že tu lidé žili už ve 2. nebo 1. století př. n. l. Nejmladší keramika objevená ve městě patří k byzantskému typu a užívala se v regionu v 5. století n. l. Nelze ale vyloučit, že počátky města sahají ještě dále do minulosti.

Místo, kde podle tradice mělo dojít k nasycení zástupů, leží ve vádí Taghba a dnes tu stojí tento kostel. |foto: Licence GNU, David Shankbone

Četná závaží k rybářským sítím a kamenné kotvy k člunům dokazují, že mnozí obyvatelé města vyplouvali na Galilejské jezero a živili se rybolovem. Pobřeží u města bylo příhodné pro kotvení člunů. Jeden takový člun tu byl nalezen už v roce 1986 na dně pobřežní mělčiny. Archeologové však tehdy ještě netušili, že se jen o kus dál na břehu skrývá celé neznámé město.

Ve městě žila významná židovská komunita. Dokládají to střepy z nádob používaných při judaistických rituálech. Kromě židů však obývali město i vyznavači jiných náboženství. Hojně rozšířené tu byly různé polyteistické náboženské kulty s početným panteonem bohů a bohyň. Svědčí o tom nález kamenného pohanského oltáře.

Vědci v poslední době došli k závěru, že by biblická Dalmanuta měla ležet v Ginosarském údolí. Přesnou polohu města však neznali. Nově objevené město se rázem stalo žhavým kandidátem. Pozoruhodné je na něm to, že jeho jižní okraj dělilo pouhých 150 metrů od hranic archeologům dobře známé Magdaly. Pokud se potvrdí, že nově objevené město je totožné s biblickou Dalmanutou, pak bude záhada cíle Ježíšovy plavby po Galilejském jezeře objasněna. Magdalu a Dalmanutu by dělilo pár set metrů a bylo proto celkem jedno, jestli loď s Ježíšem a apoštoly zamířila „na území Magadan“ nebo do „končin dalmanutských“.