Kamufláž hmyzu z dob dinosaurů
Španělští vědci objevili 110 milionů let starou larvu, která se maskovala částmi rostlin. Je to vůbec nejstarší doklad hmyzí kamufláže.
Larvy síťokřídlého hmyzu zlatooček (Chrysopidae) jsou známé svým maskováním před predátory. Na tělo si nalepí směs zbytků rostlin, členovců a detritu, která je téměř dokonale zneviditelní a zvyšuje tak šance, že zranitelná larva přežije a zakuklí se. Strategie „nošení odpadků“ (trash-carrying) má zřejmě hlubší kořeny než se zatím soudilo. Důkazem je dravá larva síťokřídlého hmyzu, kterou španělští paleontologové objevili v kusu jantaru. Pochází z vrstvy El Soplao ve španělské Kantábrii, která představuje nejbohatší evropské naleziště druhohorního jantaru.
Larva je dlouhá asi 4 milimetry a její tělo je pokryto jemnými vlákny rostlinného původu. Jejich analýzou vědci zjistili, že pravěká příbuzná dnešních zlatooček se maskovala chlupy neboli trichomy, které uštipovala ze stonků kapradin. Této kamufláži byl přizpůsoben i tvar kutikuly. Larva tak dosáhla velmi bizarního vzhledu, pro který jí vědci dali jméno Hallucinochrysa diogenesi. Druhové jméno odkazuje na „halucinogenní“ vzhled hmyzu. Inspirací pro druhová název byl takzvaný Diogenův syndrom – porucha lidského chování, která se projevuje hromaděním věcí včetně odpadků.
Zdroj: Science Daily, PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
