Karel IV: Otec české vlasti, otčím Svaté říše římské?

„To se mění v čase,“ uvedla ve Studiu Leonardo Lenka Bobková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Jestli jsou ještě někde hrdí na Karla, tak je to v Lucembursku. „Ale tam je tím hlavním hrdinou Jan Lucemburský, pochopitelně,“ dodala.

I dějinné pojímaní Karla IV. je v dějinách odlišné. „Dnes je zdůrazňována jeho vstřícnost vůči Evropě, je chápán jako první Evropan,“ tvrdí historička.

Podle ní všechna tato hodnocení podléhají času. To se týká také „vyhrocených hodnocení, jestli je Karel spíš český král, nebo římský císař.“

„Ta se objevují už ve 14. století, kdy mu italští humanisté vyčítali, že se nestará o říši a opouští Itálii, a že místo toho, aby z ní budoval velkou říši, se stará o Čechy.“

V tomto duchu se ozývají i výtky, že byl Karel IV. otčímem Římské říše, doplnila Bobková.

„To vzniklo na konci 15. století, na dvoře Maxmiliána I., kdy Svatá říše římská končí jednu etapu své existence,“ upřesnila historička.

„Sami Lucemburkové se od doby Karlova děda Jindřicha VII. pokoušeli o jakousi renovaci impéria, to ale v 15. století nabylo zcela jiné podoby,“ shrnula Lenka Bobková.

Hostem Studia Leonardo byla Lenka Bobková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Připravila Leona Matušková, moderuje Jan Burda.