Každý lidský mozek „umí“ epileptický záchvat, vysvětluje lékař

12. únor 2018

Týmy vědců po celém světě už dlouho pátrají po mechanismech a spouštěčích, které souvisejí s mozkovými vlnami epileptiků. U příležitosti Mezinárodního dne epilepsie představil v Magazínu Leonardo nové objevy v oboru Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.

„V epileptických tkáních mozku jsou přítomny patologické neurony, které se chovají abnormálně,“ uvedl lékař.

Podle něj si můžeme epilepsii představit jako třídu se zlobivými žáky. „Většinu času se třída chová normálně, občas nějaký žák zazlobí. A to my můžeme pozorovat jako krátkou změnu v aktivitě, které říkáme epileptický výboj.“

„Někdy se celá třída tzv. utrhne ze řetězu, a pak si dokážete přestavit ten nepořádek, což se děje právě při epileptickém záchvatu. Tehdy všechny epileptické neurony začnou vytvářet patologickou aktivitu, všechny najednou a dlouhodobě v trvání několika vteřin nebo i minut.“


„Náš tým se zabývá studiem dějů v buňkách, které jsou zodpovědné za to, že mozek čas od času přejde do záchvatu. Když toto zjistíme, tak poznáme ideální cíl, na který máme mířit, abychom záchvaty účinně potlačili.“

Jaký je rozdíl mezi epileptickým záchvatem a epilepsií jako nemocí? „Každý z nás může mít epileptický záchvat, každý mozek to umí. Ale u zdravého člověka se to objeví jen v extrémních situacích. Jako příklady se udávají intoxikace nebo akutní stadia krvácení do mozku.“

„Ale epilepsie je onemocnění je charakterizované jako trvalá dispozice mozku generovat spontánně, tedy bez zjevné příčiny a opakovaně záchvaty,“ vysvětlil Jiruška.

Jeden záchvat ale ještě neznamená, že pacient epilepsií trpí. „Existuje určitá podskupina záchvatů, které jsou typické v dětském věku, tzv. febrilní záchvaty, které se vyskytují až u 4 % dětí, obvykle při vyšší teplotě, ale nejde o epilepsii.“

Lékař popsal metody, které pomáhají při výzkumu této choroby. „Klíčovou technikou je elektrofyziologie, tedy v podstatě ono EEG, kdy můžeme snímat aktivitu celého mozku nebo jen velmi malé jeho části, a zároveň s tím aktivitu jednotlivých buněk.“


Čeští vědci potvrdili, že epileptický záchvat nikdy nepřichází „z čistého nebe“. „Předchází mu změny, které svědčí o tom, že se mozek stává víc a víc náchylný tomu, aby záchvat vznikl.“

„Současný výzkum se také neobejde bez tzv. optogenetických metod. Máte modifikované neurony, a když na ně zasvítíte, tak je můžete velmi účelně ovlivnit, tedy utlumit nebo aktivovat. To nám může pomoci určit, když se vrátím k té analogii třídy, kdo jsou ti hodní žáci, a kdo jsou ti zlobiví.“

Klíčovou roli ve výzkumu, diagnostice ale i léčbě onemocnění budou hrát tzv. organoidy. „Od pacienta s geneticky podmíněnou epilepsií odeberete kus kůže, a tyto buňky přeprogramujete na nervovou buňku, a tu pak na neurony. Tak vlastně získáte v uvozovkách mozek konkrétního pacienta ve zkumavce.“

„To je cesta k personalizované léčbě, kdy na epilepsii v konkrétním případě může fungovat preparát, který bychom ani neočekávali. Třeba se zjistilo, že na epilepsii může zabrat lék, který se ale používá k léčbě srdeční arytmie,“ popsal nové objevy v oblasti epilepsie Přemysl Jiruška.

autoři: mas , oci
Spustit audio