Kdybychom umyli, ostříhali a oholili lovce mamutů, byl by jako my, tvrdí archeolog

4. březen 2016

Oblast dolního Pomoraví, konkrétně Uherskohradišťsko a Uherskobrodsko jsou velmi bohaté na nálezy z dob paleolitu a nejen z něj. Co nového nám archeologické nálezy z této oblasti vypráví o našich prapředcích?

„Osídlení je tady bohaté už od pravěku,“ potvrdil Miroslav Vaškových, archeolog a ředitel Muzea Komenského v Uherském Brodě.

Podle něj pravěcí lidé měli výborný orientační smysl a nebyli usídleni trvale. „Pomoraví se nachází na takzvané Jantarové stezce, po které už od dob paleolitu probíhala distribuce surovin.“

„Naši prapředkové museli odněkud brát pazourek, který u nás není, stejně tak různé typy břidlic na výrobu kamenných seker a motyk. Dnes už víme, že v paleolitu, tedy v době lovců mamutů, což je 25. až 30. tisíciletí před naším letopočtem, fungovala celá distribuční centra,“ tvrdí ředitel.

Už tehdy probíhaly četné kontakty s oblastí dnešní severní Evropy pro distribuci pazourku, obsidiánu a dalších zde nedostupných materiálů.

Také už víme, že nejstarší prokazatelné osídlení je skutečně z doby lovců mamutů i starší. „Eduard Štorch, autor knihy Lovci mamutů, byl nedostudovaný archeolog, takže měl zhruba představu, jak to asi mohlo v té době vypadat. A jeho knihy přibližně odpovídají tomu, co my o těchto lidech víme.“

„Víme, jaká měla sídla a sídliště, víme co jedli. Nebyli to zdaleka jen mamuti, protože to byl ten vrcholový úlovek,“ vysvětlil expert.

Archeologové také už mají jasno, jak mamuti nebyli loveni. „Dnes víme, že lov mamutů do vyhloubených jam byl nesmysl. Tehdy byla půda díky permafrostu tak zmrzlá, že by tam těžko vykopali pětimetrovou jámu,“ citoval pochyby vědců Vaškových.

Nálezů, které nám říkají více o zvycích a náboženství těchto kultur není mnoho. „Ale rozhodně se ukazuje, že to nejsou jen nálezy tzv. Venuší z keramiky, ale i různé rytiny na sobích rozích a žebrech.“

Logo

„Tito lidé měli velmi výrazné cítění výtvarné. Jak dokázali zachytit tehdejší život třeba na jeskynních malbách, tak to klobouk dolů, a ještě za těch podmínek, kdy malovali téměř ve tmě, hluboko v jeskyních,“ obdivoval dovednosti našich prapředků archeolog.

Předsudky, které dnes vůči těmto lidem panují, nejsou oprávněné, soudí ředitel. Byli to lidé, kteří dokázali žít v souladu s přírodou, a dokázali se adaptovat na velmi tvrdé podmínky.

„Víme, že lovci mamutů jsou někdy znázorňováni jako podobní opicím. Myslím ale, že kdybychom jednoho z nich vykoupali, ostříhali, oholili a posadili vedle nás, tak si ničeho zvláštního nevšimneme,“ věří Miroslav Vaškových.

autoři: mše , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.