Když chcete prosadit myšlenku, vždy musíte na začátku hodně křičet, říká designér Plesl

„Česká lustrářská tradice, ale i české sklo má svůj nezaměnitelný charakter,“ uvedl v Magazínu Leonardo designér. „Český křišťál je fenomén i technologicky zajímavá záležitost.“

Na rozdíl od benátského skla, které je štípané, a je takzvaně dlouhé, předmět se vytváří dlouho a záleží spíš na jemnostech, se u českého křišťálu spíše brousí a pracuje s odrazem světla, vysvětlil výtvarník.

„České sklo je sochařské, vždy bylo spíš o odrazu, řezu a broušení. A s lustry je to podobné: takzvaný Terezián, který vznikl pro Marii Terezii, je typ lustru, kde křišťál obepíná kovovou konstrukci, a díky tomu může být lustr velice jemný.“

Pro Plesla je umělecký koncept Tereziánu fenomén. „Jsem původně sochař, a pořád vidím design spíše jako objekt a sochu.“

„Dívám se na design ne jako modní záležitost, ale spíš jako historickou návaznost, podobně jako v sochařství a malířství,“ dodal.

Umělec popsal způsob, jakým vznikal jeden z nominovaných lustrů, Merkur. Ten má dvě varianty, a dá se nastavit na různé šířky tím, že se uvolní jeho ramena, a znovu se utáhnou.

„Merkur byla známá kovová stavebnice a stejným způsobem jsem tvořil i Terezián. Není to jen moje zásluha, protože nejsem konstruktér, a bez konstruktérů v závodě Preciosa Lustry bych to nedokázal,“ chválil designér.

Jakými vodítky se designér při navrhování lustru řídí? „Bude to znít trochu anarchisticky , ale já v první chvíli nepřemýšlím vůbec nad žádnou praktičností navrhovaného předmětu.“

Uvažujete-li od začátku tvůrčího procesu o praktičnosti, stanovíte si spoustu omezení, tvrdí Plesl. „A pak už jen ubíráte a ubíráte, a často z té silné myšlenky na začátku nic nezbude.“

„Neměl bych to asi říkat před investory pro které dělám, ale já ze začátku vůbec nemyslím na nic jiného, než na to, aby se mi to líbilo. A když chcete nějakou myšlenku prosadit, tak vždy musíte na začátku hodně křičet,“ shrnul svou uměleckou metodu Rony Plesl.