Když se táta stane mámou...nejen u žab

Zajímavé příklady nabízí svět žab a žabáků, u kterých není otcovská péče výjimečná. Třeba sameček ropušky baleárské si kolem zadních nohou obtočí šňůrku vajíček a opatruje je až jeden měsíc v malém jezírku, kde se z nich vylíhnou pulci. Nyní ale vědci našli druh, u nějž došlo k ještě větší výměně rolí – skokany palawanské z Bornea.

Netradiční rozdělení rolí samců a samic je u nich znát na první poslech (tedy pro ty, kteří se v žabím kvákání vyznají). Když slyšíme žabí kvákání u českého rybníka, můžeme si být jisti, že slyšíme samce. Zvukovými projevy vábí samičky, čím lépe kvákají, tím větší šanci získat partnerku mají. U skokanů z Bornea je to ale jinak.

„Pokud v pralese v Borneu uslyšíte sbor žab, tak to jsou samičky, které se nabízejí jednomu žabákovi. On je ten, kdo si vybírá, jakou chce družku, s kterou zplodí potomstvo,“ uvedl v Meteoru biolog profesor Jaroslav Petr.

Žába naklade vajíčka do listí a jde kvákat dalšímu samci. Novopečený otec mezitím zůstává u vajíček a počká, až se z nich vyvinou pulci. Poté si je nahrne na záda a odnese je k nejbližší louži nebo tůňce, kde je vypustí a dále je hlídá.

Pečující pštrosí samci a těhotný mořský koník

I u jiných živočišných druhů ale můžeme vidět, že se samečci vzorně starají o mláďata. Například u pštrosů sedí na vejcích samec, stejně jako u australských emu. „Tam dokonce samičky obíhají různé samce, kladou vajíčka a potomstvo nechají tátům, aby se starali,“ řekl Jaroslav Petr.

Asi nejdál výměna rolí došla u mořských koníků. Když samička vypustí vajíčka, tak sameček je spolu se spermiemi nasaje do zvláštního vaku na bříšku, teprve tam se vajíčka oplodní a zárodky se v něm vyvíjejí po 45 dní. „Sameček jim vylučuje hormony a dodává jim vápník i kyslík. Některé druhy koníků můžou mít ve vaku i 2500 mláďat, což je samozřejmě energeticky velice náročné. Spotřeba kyslíku těhotného samce stoupá o třetinu,“ dodal biolog.

Krkavčí, pardon kukaččí máma

Kukačky se o svá mláďata nestarají. Vajíčka kladou do hnízd jiných ptačích druhů. Výjimkou je africká kukačka černoprsá, která na rozdíl od evropských kukaček nenechává výchovu vlastních ptáčat na rodičích jiných druhů, ale na svém partnerovi. Africká kukaččí samička může mít i tři až čtyři rodiny, kdežto sameček vychovává vždy jen potomstvo jedné partnerky. „Kukačka se chová jako paša a samečci kolem ní tvoří její harém,“ řekl Jaroslav Petr.

Otázkou je, proč některé druhy sahají k takovým životním strategiím, když většinou zůstává starost o mláďata na matkách. „Je to velká záhada. Existují na to studie, které srovnávají různé druhy žab a ptáků, hledají, co je spojuje, jak se k takové strategii dostaly. Vypadá to, že těch evolučních cestiček bude více,“ uzavřel Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.