KELT-9b: Planeta, proti které je Merkur „chladnička“

13. květen 2018

Obrovská, řiďoučká, superrychlá, ale také nejrozpálenější ze všech známých exoplanet – s atmosférou plnou hélia.

KELT-9 je mladá hvězda v souhvězdí Labutě vzdálená od nás asi 650 milionů světelných let. Je téměř třikrát hmotnější než naše Slunce a s povrchovou teplotou necelých 10 000°C i dvakrát teplejší. Zajímavá je ale především tím, že u ní astronomové objevili bizarní planetu KELT-9b, kterou můžeme právem označit jako dosud nejrozpálenější svět mezi planetami. Výzkum, jehož výsledky loni publikoval prestižní časopis Nature, vedl Scott Gaudi, profesor astronomie z univerzity Ohio v americkém Columbusu.

Čtěte také

Představme si, že Merkur, který je s 58 miliony kilometrů Slunci nejbližší planetou v naší soustavě, má na denní straně teplotu 430°C. KELT-9b obíhá kolem své mateřské hvězdy mnohem blíž a mnohem rychleji než Merkur kolem Slunce. Na rozdíl od Merkurových 88 dní trvá její „rok“ pouze 1,5 dne. Teplotou 4 300°C však tato planeta převyšuje i mnohé hvězdy. Při takovém žáru by se pevný povrch Merkuru proměnil ve žhavé lávové pole. KELT-9b je ovšem ve skutečnosti plynný obr. Velikostí jako tři Jupitery, hustotou však sotva poloviční. Atmosféru, kterou tvoří převážně hélium, rozpíná vysoká teplota.

Objev hélia na exoplanetách je průlomovým objevem. Přítomnost tohoto po vodíku druhého nejběžnějšího prvku ve vesmíru se vědcům dlouho nedařilo prokázat. Povedlo se to až teď – s využitím metod infračerveného spektra. Hélium v atmosféře má 200 světelných let vzdálená exoplaneta WASP-107b. Je sice velká asi jako Jupiter, ale má jen 12 procent jeho hmotnosti.

Exoplaneta WASP-107b je plynný obr s nízkou hmotností na krátké oběžné dráze, s dlouhým ohonem mizející atmosféry

Podobně jako zmíněný KELT-9b patří k planetám s nejmenší hustotou. Tyto planety si však kvůli své nízké hmotnosti, krátké oběžné dráze a malé gravitaci jen těžko udržují svou atmosféru. Ta se pak za nimi táhne daleko do prostoru jako ohon za kometami a pomalu mizí v hlubinách vesmíru. Pokud vlastní těleso – jako třeba KELT-9b – nepohltí mateřská hvězda, časem zřejmě ztratí tuto „vlečku“ nadobro...

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio