Keporkaci na Baltu a osmnáct pašovaných dinosaurů

19. červenec 2014

Burgundští vinaři v boji proti kroupám, mincovní poklad z jeskyně v anglickém Dovedale a exploze na Slunci.

Vinaři ve francouzském Burgundsku se rozhodli bojovat proti kroupám, které jim v minulých dvanácti letech šestkrát poničily úrodu. Na svých vinicích instalují speciální zařízení, které v případě hrozícího krupobití vypustí do bouřkových mraků bombičky s roztokem na bázi jodidu stříbrného. Tento roztok umožňuje uměle vyvolat déšť. Tzv. „osévání mraků“ se už v některých vinařských oblastech Francie praktikuje a intenzitu krupobití prý snížilo na polovinu.

V Baltském moři nežijí velryby, protože tam pro ně není dost jídla. Přesto se tam občas zatoulají. Začátkem července byli u pobřeží Německa pozorováni hned dva keporkaci, což je zcela výjimečná událost. Bezprostřední nebezpečí jim nehrozí, nakonec se ale budou muset vrátit do oceánu, aby se řádně nasytili. Zatím poslední velrybí výlet na Balt skončil špatně – loni v listopadu vyplavilo moře na polskou pláž mrtvého vorvaňovce anarnaka.

Americké úřady předaly Mongolsku zabavené pozůstatky osmnácti dinosaurů, staré 68 až 80 milionů let, na jejichž nezákonném vývozu ze země se podílel americký paleontolog Eric Prokopi. Je mezi nimi i kostra tyranosaura, jejíž prodej v aukci, který Prokopimu vynesl milion dolarů, na případ upozornil. Vědec se žalobci spolupracoval, a tak si odpyká pouhé tři měsíce vězení. „Jeho“ fosilie se v Mongolsku stanou základem sbírky vznikajícího muzea dinosaurů.

Největší kostra tyranosauří samičky Sue z přírodovědeckého muzea Field v Chicagu

Necelá třicítka zlatých a stříbrných mincí nalezených v jeskyni v přírodním parku Dovedale v hrabství Derbyshire na severu Anglie představuje podle odborníků zajímavou sbírku. Kromě římských mincí vyražených před rokem 43 po Kristu jsou v ní i keltské mince z doby před příchodem Římanů. Podle vědců je to poprvé, kdy se tato platidla našla společně. Jako u většiny pokladů není ani v tomto případě zřejmé, kdo a proč mince v jeskyni ukryl.

8. července došlo na Slunci ke středně silné erupci, která narušila rádiové spojení v Evropě a Spojených státech. O zvýšené aktivitě Slunce svědčí velké skrny na jeho povrchu; Zemi před ní chrání magnetické pole. Přesto došlo v minulosti po silných erupcích k několika velkým elektromagnetickým bouřím a rozsáhlým výpadkům elektřiny. Jeden z největších ochromil v roce 1989 kanadskou provincii Québec, severovýchod USA a část Švédska.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 29/2014, 19. července.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio