Knihovna bez knih
Barokní knihovní sál v Klementinu obvykle ukrývá přes 27 tisíc knih, ale v současné době jich zde zůstal jen zlomek. Důvod je prostý. Národní knihovna totiž spojila své síly se společností Google, které poskytla desetitisíce svazků k digitalizaci a následné prezentaci na Google Books.
Nápad vytvořit nejrozsáhlejší knihovnu, která bude zdarma dostupná po celém světě vznikl už před několika lety. Společnost Google oslovila nejvýznamnější knihovny světa a postupně na webu http://books.google.com/ shromažďuje digitalizované vzácné a pro svět významné tituly. Smlouva s Národní knihovnou byla podepsána už v roce 2010, kdy začaly probíhat přípravné práce k digitalizaci fondů starých tisků a sbírky Slovanské knihovny. Vlastní digitalizace začala v letošním roce a v listopadu do digitalizačních center odjede už osmý Google kamion, jak zaznělo také v ranním vysílání ČRo Plus.
Dosud je v Google Books zařazeno více než 20 milionů knih ve více než 400 jazycích. Národní knihovna se stala dvanáctou evropskou a čtvrtou národní knihovnou, se kterou společnost Google uzavřela smlouvu. Najdete zde kulturní dědictví z více než stovky zemí. Nutno podotknout, že v současné době už je výběr knihoven uzavřen, jak během tiskové konference prozradil tajemník pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy Národní knihovny Mgr. Adolf Knoll. V minulých třech letech se pracovníci knihovny zaměřili na výběr titulů vhodných k digitalizaci podle parametrů společnosti Google. Mezi nejdůležitější patří stáří knih, aby nebyl porušen zákon o autorských právech. Podstatný je také rozměr, fyzický stav konkrétních titulů a jejich hodnota, protože každá kniha musí být před cestou pojištěna. Limit byl stanoven na 10 000 dolarů za jeden svazek. Podmínkou je také elektronická katalogizace a čárový kód, který musí být na každém titulu. Hlavní náklady nese společnost Google, která hradí nejen samu digitalizaci, ale také převážení knih. Z rozpočtů Národní knihovny jsou placeny přípravy knih na digitalizaci a jejich kontrola po návratu.
Přípravy na digitalizaci
Google kamion přijíždí do Národní knihovny jednou za šest týdnů, kdy přiváží a odváží speciálně upravené vozíky s knihami. Samotná digitalizace probíhá v Itálii a Německu, ale přesné místo kvůli bezpečí titulů není zveřejňováno. Mnoho let digitalizuje také sama knihovna. Patrně nejvýraznějším projektem je www.manuscriptorium.com, které bylo připomenuto také na letošním Světu knihy a věnovali jsme mu jeden díl z červnového seriálu Magazínu Leonardo Civilizace. V čem se digitalizace Národní knihovny a společnosti Google liší? O jak nákladný proces jde? Nejen na tyto otázky odpoví náměstek sekce Digitalizace a technologie Národní knihovny Ing. Luděk Tichý.
Na první pohled může být digitalizace knih vnímána jako velmi jednoduchý proces, kdy je snímána stránka za stránkou, ale její náročnost spočívá především v přípravě. Do jednoho kamionu se vejde 20 vozíků, do kterých se v průměru uloží na 4000 knih, v jednom případě se do kamionu naložilo dokonce více než 7000 svazků. Každou knihu přitom musí vzít restaurátoři do rukou – zhodnotit její stav, změřit a vyplnit speciální lístek. Pokud je objeveno malé poškození, je opraveno přímo na místě s pomocí japonského papíru aktivovaného etanolem. Pokud kniha vyžaduje větší zásah, pak putuje do restaurátorských dílen. Představu o náročnosti procesu můžete získat z rozhovoru s vedoucí Oddělení restaurování Národní knihovny BcA. Janou Dřevíkovskou, který vznikl v Barokním knihovním sále.
V rámci několikaleté spolupráce bude digitalizováno více než 140 tisíc svazků, které jsou už v této chvíli postupně zpřístupňovány na Google Books. Součástí jsou také tituly Slovanské knihovny, kde se digitalizace bude týkat 20 – 25 tisíc svazků. Půjde především o kompletní sbírky ruské, polské a srbochorvatské literatury, v menší míře jsou ve výběru zastoupeny také ukrajinské, běloruské, lužickosrbské, slovinské a bulharské dokumenty. V současné době je připraveno 12 tisíc titulů, 7 tisíc už bylo odesláno k digitalizaci. Další zajímavosti už prozradil ředitel Slovanské knihovny PhDr. Lukáš Babka
Barokní knihovní sál Klementina byl dokončen v první polovině 18. století. V mnohém zůstal nedotčen, přesto si zde můžete všimnout také letopočtu z druhé poloviny 18. století. U nápisu BIBLIOTHECA NATIONALIS je uveden rok 1782, který připomíná počátky knihovny. Tento sál nabízí v policích po stěnách prostor pro více než 27 tisíc knih. Jakým způsobem jsou organizovány, aby se v nich bylo možné orientovat? Nejen o tom už se dozvíte ze zastavení s ředitelkou odboru Historické a hudební fondy Národní knihovny PhDr. Miroslavou Hejnovou.
Díky digitalizaci se badatelé i zájemci mohou seznámit s takovými knihami, ke kterým by se jinak nedostali nebo jen velmi složitě. Navíc originály zůstanou v bezpečí klimatizovaných depozitářů nebo v podmínkách, na které jsou zvyklé. Jen namátkou můžeme zmínit dílo Jana Husa, Jana Amose Komenského nebo Johanna Ignaze Felbingera, který je velmi úzce spojen se školskými reformami prováděnými za vlády Marie Terezie. Zdigitalizována byla rovněž práce dánského hvězdáře Tychona Brahe, Kosmova kronika či kronika Václava Hájka z Libočan. Zajímavou prací je také Historie česká, kterou sepsal Enea Silvio Piccolomini, budoucí papež Pius II. nebo dílo jezuity Matěje Antonína Koniáše, který je známější spíše jako „páter Koniáš“. Všechny tituly se budou postupně objevovat nejen na Google books, ale také v systémech Národní knihovny.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
