Kometa Siding Spring spustila v atmosféře Marsu meteorický roj
19. října tohoto roku prolétala kometa Siding Spring ve vzdálenosti necelých 140 tisíc kilometrů od povrchu Marsu. Celou událost dobře dokumentovala flotila kosmických sond, obíhajících kolem Marsu. Jejich koordinované úsilí přineslo plody.
Jednalo se zejména o dvě sondy NASA - Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) a Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a také o radar na palubě sondy Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA). Sondám se povedlo zaznamenat, jak proud úlomků a prachu z komety zasáhl přes poměrně velkou vzdálenost svrchní vrstvu atmosféry Marsu. Zde se kometární materiál většinou vypařil, za obvyklých světelných a tepelných jevů, typických pro meteory, a zvětšil koncentraci iontů v ionosféře Marsu (tj. ve výškách řádově stovky kilometrů). Vědcům se dokonce povedlo poprvé v historii dát do souvislosti působení konkrétního meteorického roje a vznik zesílené vrstvy iontů vysoko v atmosféře planety.
Kometa C/2013 A1 Siding Spring přilétla k Marsu až ze samotné periférie sluneční soustavy, z oblasti tzv. Oortova oblaku, který je obrovskou zásobárnou podobných ledových těles. Kromě již zmíněných sond, obíhajících kolem Marsu, tuto kometu sledovaly i pozemské teleskopy a také řada přístrojů na astronomických observatořích, pohybujících se v blízkosti Země. Marsovské sondy se během průletu komety úmyslně “schovávaly” na protilehlé straně Marsu, aby je kometární materiál nezasáhl přímo.
Kosmická sonda MAVEN sledovala průlet komety kolem Marsu pomocí ultrafialového spektrografu. Přístroj registroval velmi silné emisní čáry iontů hořčíku a železa, které byly pozorovatelné ještě po celé dva dny. MAVEN také odebrala z atmosféry Marsu přímé vzorky. Bylo z nich patrné, že kometa obohatila atmosféru Marsu o osm druhů kovových iontů.
Přístroje na palubě sondy Mars Express zase zaznamenaly velký nárůst hustoty elektronů, což byla známka zvýšené ionizace atmosféry vlivem proudu hmotných částic a jemných úlomků z komety. Také podle přístrojů na sondě MRO byly koncentrace elektronů v oblasti ionosféry asi 5-10krát vyšší než obvykle. Její kamera HiRISE zjistila, že kometa má velmi malé jádro o průměru menším než 2 kilometry, které se otáčí jednou za 8 hodin.
Pokud by v době průletu komety Siding Spring byly na povrchu Marsu nějaké bytosti, mohly by napočítat až několik tisíc meteorů (létavic) za hodinu. Podle vědců však podobná kometa takto proletí kolem Marsu jen zhruba jednou za milion let. O to jsou sondami získaná data cennější.
Zdroje: NASA, Daily Galaxy, SEN 1, SEN 2, JPL, AstroWatch
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
