Komplikovaná evoluce medvědů
Mezidruhové křížení se zřejmě netýká jen medvědů ledních a hnědých. Podle nové studie se ho ve své evoluční minulosti „dopustilo” i několik dalších druhů.
Rodina medvědů (čeleď Ursidae) je pro taxonomy tvrdým oříškem. Má za sebou bohatou evoluční historii a příbuzenské vztahy některých žijících druhů, především asijského medvěda ušatého (Ursus thibetanus), malajského (Helarctos malayanus) a pyskatého (Melursus ursinus), zůstávají nejisté. Jedním z důvodů je to, že vývojové stromy sestavené na základě sekvencí jaderné DNA neodpovídají těm, které byly zkonstruovány podle dat získaných z mitochondriální DNA, která se nachází v buněčných „elektrárnách” mitochondriích a dědí se jen v mateřské linii.
Možnou příčinou tohoto rozporu může být vzájemné křížení mezi jednotlivými druhy, které už bylo prokázáno v případě medvědů ledních (Ursus maritimus) a hnědých (Ursus arctos). Probíhalo mezi nimi v minulosti, probíhá i dnes, a s pokračujícími klimatickými změnami, které přibližují areály výskytu obou druhů, bude zřejmě čím dál častější.
Tým amerických a německých vědců zajímalo, zda podobná výměna genetického materiálu existuje i u dalších druhů medvědů. Podařilo se jim potvrdit, že evoluce nemusí být jen lineární proces a že v případě medvědů je místo klasického fylogenetického stromu vhodnější takzvaná fylogenetická síť. Z výsledků studie, v rámci které analyzovali úseky Y chromosomu samců všech osmi žijících druhů medvědů, vyplývá, že několik z nich se během své evoluční historie vzájemně křížilo.
Stopy této hybridizace jsou v jejich genomech patrné dodnes. Vědci je objevili u medvěda ušatého a medvěda pyskatého, kteří společně obývají asijský kontinent, stejně jako u severoamerického medvěda baribala (Ursus americanus) a hnědých medvědů (Ursus arctos). K mezidruhovému křížení však docházelo i mezi medvědy různých kontinentů. Vědci to vysvětlují hladinou moře, která byla v minulosti nižší než dnes, a existencí pevninského spojení mezi Asií a Severní Amerikou v místech Beringovy úžiny. Díky tomu se předkové dnešních severoamerických baribalů a asijských medvědů ušatých mohli setkávat a tu a tam intimně zaplést.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
