Kosmická sonda Juno se blíží k Jupiteru

4. únor 2016

13. ledna 2016 se tato americká sonda ocitla od Slunce dále, než jakákoliv jiná solárními panely poháněná sonda v historii. 3. února sonda zažehla svůj motor k dalšímu korekčnímu manévru a dostala se tak již prakticky “na dosah” k planetě Jupiter, kam doletí zhruba za 5 měsíců.

Téměř čtyřtunová sonda Juno se dostala 13. ledna 2016 do vzdálenosti 793 milionů kilometrů od Slunce. Předchozí rekord tohoto typu držela evropská sonda Rosetta, která se v říjnu roku 2012 dostala do vzdálenosti 792 milionů kilometrů od Slunce, když mířila ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. V této vzdálenosti dopadá na jednotku plochy solárních panelů asi 28x menší intenzita slunečního záření než ve vzdálenosti oběžné dráhy Země a tato intenzita bude v cílovém bodě dráhy u Jupitera velmi podobná.

Až Juno přiletí 4. července 2016 k Jupiteru, budou jeho 3 solární panely o délce 9 metrů a o plošné rozloze 72 metrů čtverečních dodávat elektrický příkon pouhých 500 wattů (na oběžné dráze kolem Země by poskytovaly příkon asi 14 kilowattů). Systémy sondy jsou však navrženy velmi úsporně, takže to bude jejím přístrojům stačit. Juno se dostane nejdále od Slunce do vzdálenosti 832 milionů kilometrů. Pak bude sonda navedena na polární a velmi eliptickou dráhu kolem Jupitera s periodou asi 14 dní, na které vykoná 33 oběhů kolem planety.

Čtěte také

Zde bude sonda zkoumat detailně nejrůznější jevy v Jupiterově atmosféře a magnetosféře; např. polární záře a strukturu atmosféry pod svrchní oblačnou pokrývkou této planety. Nejvíce se k Jupiteru přiblíží asi na 5000 kilometrů, přičemž bude občas prolétávat pásy nabitých částic, takže zde bude vystavena intenzivní radiaci. Její oběžná dráha je však navržena tak, aby se sonda co nejméně vyskytovala v Jupiterově stínu a aby tak mohly její solární panely zásobovat přístroje energií co nejvíce.

Poslední korekční manévr motorů sondy si vyžádal jen asi 0.6 kilogramu paliva a změnil rychlost sondy o 31 centimetrů za sekundu. Juno se tehdy nacházela 51 milionů kilometrů od Jupitera a 425 milionů kilometrů od Země. Další korekce dráhy je naplánována na 31. května tohoto roku.

V minulosti byly všechny kosmické sondy NASA, letící k vnějším planetám, vybaveny jaderným zdrojem energie - radioizotopovým termálním generátorem, jehož palivem byl izotop plutonia 238. V posledních letech však NASA začala trpět velkým nedostatkem tohoto izotopu a proto inženýři vybavili sondu Juno trojicí neobvykle rozsáhlých solárních panelů s velmi vysokou účinností přeměny světla na elektrickou energii (28%).

Zdroje: NASA 1, NASA 2, NASA 3, ScienceAlert, Orbiter.ch 1, Orbiter.ch 2, Mission Juno (Southwest Research Institute)

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.