Kristýna Ulmanová: Cestování před sto lety

7. červenec 2017

Ve druhé polovině 19. století můžeme v českých zemích pozorovat dva fenomény, které ovlivnily život rozvíjející se české občanské společnosti. Prvním z nich byl vznik volného času. Volným časem už nedisponovala pouze šlechta, nýbrž také lékaři, právníci, továrníci, obchodníci, úředníci, učitelé či živnostníci.

Druhým fenoménem byl překotný technický rozvoj, v souvislosti s cestováním šlo především o rozmach osobní železniční dopravy. Cestování pro zábavu se tak v měšťanské společnosti stalo jedním z oblíbených způsobů trávení volného času.

K rozvoji cestování významně přispěl i další jev typický pro druhou polovinu 19. století – výstavnictví. V roce 1851 se v Londýně uskutečnila první světová výstava, která zahájila éru světového výstavnictví, jehož cílem bylo představit veřejnosti nejnovější technické a průmyslové výdobytky.

Téměř každá výstava přinášela nějaký převratný vynález, ať už se jednalo o hydraulický výtah, obloukovou lampu, šicí stroj, telefon, či ledničku. Vedle technických vynálezů se na světových výstavách začala postupně prezentovat i další odvětví lidské činnosti, a to z oblasti sociální, umělecké či vzdělávací.

V závěru 19. století se pak regulérní součástí výstavišť staly zábavní podniky a atrakce mající podobu různých kuriozit, kolotočů a vyhlídkových věží. Nejdůležitějšími světovými výstavami druhé poloviny 19. století, ať už z hlediska rozlohy výstaviště, významu vystavovaných exponátů, či návštěvnosti, byly, kromě již zmiňované londýnské výstavy 1851, světová výstava v Paříži 1855, 1867, 1878, 1889, 1900, v Londýně 1862 a 1886, ve Vídni 1873, ve Filadelfii 1876, Chicagu 1893 a v San Franciscu 1894.

Vedle poučení a radovánek na samotném výstavišti cesta na světovou výstavu rovněž umožňovala seznámit se s životem evropských a zámořských velkoměst. Světové výstavy se tak staly oblíbenými destinacemi vznikajícího turistického ruchu a české země nebyly výjimkou.

Radiokniha je věnována tomu, jak světové výstavy rezonovaly v české společnosti druhé poloviny 19. století.

autor: Kristýna Ulmanová-Kosinová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.