Krkavci se od svých příbuzných učí, jak si usnadnit život

21. červenec 2016

Krkavci patří k nejchytřejším opeřencům a jeden od druhého se snaží okoukat triky, kterými by si usnadnili život. Nejsnáze se učí od těch, s kterými je váže pokrevní pouto.

Krkavec velký se netěší nejlepší pověsti zřejmě proto, že v minulosti tito ptáci hodovali na zvířecích mršinách i lidských mrtvolách. Je to ale výjimečně chytrý pták.

Vědci z university ve Vídni se jejich studiu věnují soustavně. Skvělé podmínky jim k tomu nabízí výzkumná stanice v Haidlhofu. Výsledky nejnovějšího výzkumu krkavců týmu vedeného Thomasem Bugnyarem z vídeňské univerzity přináší vědecký časopis Royal Society Open Science.

Vědce zajímalo, jak se krkavci učí novým dovednostem a jak si je pak předávají v hejnech. Thomas Bugnyar a jeho spolupracovníci měli k dispozici dvě hejna. V jednom byli mladí, kterým ještě nebyl ani rok, v druhém pak nedospělí jedinci ve věku 2 až 3 let. V hejnech žily společně jak dvojice sourozenců pocházejících z jednoho hnízda, tak i jednotlivci bez příbuzných.

Cizí čumily krkavci netrpí

Z každého hejna vybrali vědci po jedné samičce a tu naučili vybírat potravu z plexisklového boxu. Otvírání schránky nebylo jednoduché. Pták musel nejprve rozlepit pojistku ze suchého zipu a následně vytáhnout z boxu zásuvku zatažením za provázek. Výuka probíhala mimo dohled ostatních ptáků z hejna.

Když samičky úlohu zvládly, umístili vědci potravu uzavřenou v boxu do voliéry obývanou všemi příslušníky hejna. Samičky se k návnadě snadno dostaly. Ostatní ptáci je přitom mohli pozorovat a nabízela se jim šance naučit se box otevírat. Krkavcům nestačí sledovat otevírání boxu skrytě „po očku“.

Logo

Naopak, potřebují pozorovat celou operaci pokud možno z bezprostřední blízkosti. A k tomu se jim nabízí nejlepší příležitost především u blízkých příbuzných, kteří jsou ochotni si pustit pokrevně spřízněného „čumila“ k tělu.

Cizince nechají okukovat své „know-how“ jen neradi. Od samiček-učitelek proto pochytili nový trik nejdříve právě jejich sourozenci. Nepříbuzní ptáci se k němu propracovávali se zpožděním. Sourozenecké pakty tedy nefungují jen mezi lidmi, ale i mezi krkavci.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.