Kudy nejdřív? Na stěnách lomu Škrovád u Slatiňan mají 500 horolezeckých cest

Škrovád je bývalý pískovcový lom, kde se těžil druhohorní pískovec od 18. až do poloviny 20. století. Kámen se používal ke stavbě domů, postaveny z něj jsou chrudimské hradby i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jako materiál se hodil i pro sochaře.

V lomu se pracovalo ručně a dodnes můžete na kolmých rovných stěnách vidět stopy po rámových pilách a kamenických kladivech. Nepoužíval se tady totiž střelný prach, díky čemuž není skála narušena a cesty pro lezce jsou bezpečné.

Lom byl dlouho aktivní. Haldy štěrku a písku zde byly ještě v roce 1958, kdy toto místo objevili chrudimští lezci. Nejprve lezli s jištěním seshora, až teprve s postupem času a budováním jistících prvků začali lézt s jištěním zezdola, jak to má v horách správně být.

Brzy se stal Škrovád pro svoji výjimečnou tvrdost vyhlášeným tréninkovým místem českých lezců. Postupně se v něm budovaly nové cesty. Dnes jich je na stěnách kolem řeky Chrudimky přibližně 500, dokonce i dvě umělé cesty s umělými chyty, kterým se pro svou náročnost přezdívá Mučírna.

Skalní stěny ve Škrovádu dosahují výšky mezi 10 až 20 metry a jsou rozmístěné po obou březích řeky Chrudimky. Skály na pravém břehu jsou lépe přístupné, horolezci je proto častěji využívají.

Ve skále jsou zabudovány jistící kroužky|foto: Šárka Kuchtová

Lom Škrovád ale není jenom pro lezce. Údolím Chrudimky vede modrá turistická značka, ze Slatiňan, přes Svídnici až na Křižanovickou přehradu. Prochází i kolem opraveného mlýna zvaného Skály a stejnojmenného rybníka.

Náhon k rybníku na pravém břehu řeky začíná u jezu na Borku, kde ústí kamenný kanál takzvané Lukavické štoly. Měl ochránit zařízení mlýna i živočichy v Chrudimce před kyselými vodami lukavických pyritových dolů. Dnes je ochranný systém znovu obnoven. Pískovcový portál ústí štoly je chráněn jako technická památka.