Kupte si fotoaparát s kvalitou lidského oka a druhý den ho půjdete reklamovat, říká o vrcholu evoluce biolog

„Charles Darwin si uvědomoval, že bude podroben velmi tvrdé kritice," říká na úvod biolog Jaroslav Petr a pokračuje: „Uvědomoval si, že oko je velmi složité, že to je velmi komplikovaný orgán a představa, že se vyvíjelo a postupně zdokonalovalo byla zvláštní."

„On v té době nemohl vědět, co víme dnes my. A sice, že vývoj oka byl mnohem složitější, než si on tenkrát myslel. Příroda má celou řadu modelů oka a vždycky jsme si mysleli, že příroda to oko vymyslela několikrát. A ukázalo se, že ne. Oko je vymyšleno jen jednou," pokračuje Petr.

Oko jako mistrovský kousek evoluce

„Když by se na oko podíval fyzik - optik, tak by se zhrozil, protože skutečně kvalita oka je mizerná. A kdyby si někdo koupil fotoaparát nebo měl mobilní telefon vybaven fotoaparátem s kvalitou lidského oka, tak by ho šel hned druhý den reklamovat," vysvětluje Petr.

Práci nedokonalého oka opravuje náš mozek. Protože my se na to oko nejdříve musíme naučit dívat a učíme se dívat, když přijdeme na svět. biolog Jaroslav Petr

„Kdybychom s takovým foťákem fotili, tak bychom buď museli snímky retušovat nebo upravovat ve Photoshopu pomocí počítače," říká Petr.

Za všechno může mozek

„Novorozenec se učí dívat na své nedokonalé oči, jeho mozek se učí v souvislosti s tím, jak získává zkušenosti o světě kolem, že něco je rovné a nikoliv prohnuté, jak to vidí oko," vysvětluje Petr. „Když mozek tuhle výukovou pasáž propásne, tak ztrácí schopnost se to naučit."

„I když máme oči zdravé a náš mozek se to nenaučil z nějakých důvodů, tak ti lidé nevidí. Přesto že jejich oči fungují, tak mozek se na ně nenaučil dívat," říká Petr.

Komorové oko

„Naše oko je relativně prázdné. Je to dutá koule vyplněná sklivcem, vepředu má čočku, zornici a to, díky čemu vidíme, je na zadní stěně uvnitř oka. To je vystlané vrstvou buněk, to je sítnice, tam jsou světločivné buňky a na ty dopadá zepředu světlo. Díky tomu my vidíme, protože ty buňky na to světlo reagují," popisuje Petr.

„Tohle je princip komorového oka. Na to ale my jako obratlovci nemáme patent. I bezobratlí živočichové jako jsou hlavonožci – sépie, chobotnice, kalamáři – mají komorové oko. Dokonce kdybychom sestoupili v tom vývojovém stromu života ještě níž, tak se dostaneme až k takzvaným čtyřhrankám, což jsou živočichové, kteří vypadají jako medúzy, ale zoologové jsou velmi hákliví na to, abychom jim medúzy říkali," vysvětluje Petr.

„Jsou to živočichové, kteří proluli spíše díky čtyřhrance fleckerově, což je jeden z nejjedovatějších tvorů na této planetě. Pokud se půjde někdo vykoupat na pobřeží Indonésie nebo u australských břehů a zaplete se do chapadel téhle čtyřhranky, tak mu hrozí smrt, protože ten jed je velmi prudký," dodává Petr.

Podle Jaroslava Petra je zajímavé, že na čtyřhraném klobouku v rozích na hranách má tento tvor maličká očka, a ta jsou také komorová: „Mají velmi jednoduchou, ale komorovou stavbu. Takže vidíme, že příroda to komorové oko vynalezla několikrát," uzavírá Petr.

Jaký je společný původ komorových očí? Poslechněte si celý pořad Leonardo Plus.