Kvantové tečky ve spreji
Kvantové tečky se mohou stát v budoucnosti základem různých vyspělých součástek a přístrojů, například účinných tenkých solárních článků nebo tenkých displejů a televizí. Kanadští výzkumníci vyvíjejí způsob, jak by bylo možné příslušné tenké vrstvy nanášet na rozmanité podklady pomocí spreje.
Kvantové tečky jsou ostře lokalizované krystalické oblasti polovodiče o nanometrových rozměrech. Jsou schopny vázat jednotlivé elektrony a detailně s nimi pracovat, případně produkovat fotony, které lze dále použít. Nebo naopak fotony pohlcovat. Vědci z Torontské univerzity nyní vyvíjejí společně s pracovníky kanadské pobočky firmy IBM roztoky s tzv. koloidními kvantovými tečkami (colloidal quantum dots, CQDs), které by bylo možno rozprašovat na různé povrchy a vytvářet tak součástky požadovaných funkcí. Svoji metodu nazvali SprayLD.
Za zmínku stojí, že podobnou technologii rozprašování materiálu pro výrobu solárních článků vyvinuli nedávno i výzkumníci z univerzity v britském Sheffieldu. Místo kvantových teček ovšem zvolili materiál na bázi minerálu zvaného perovskit. Vytváření funkčních tenkých vrstev pomocí sprejování na rovněž tenké plastové podklady by mohlo mít v obou případech velmi pozitivní vliv na snížení ceny článků a jimi vyráběné solární energie.
Klasické solární články jsou většinou vyráběny z křehkých materiálů a musejí proto vždy mít tvar rovné plochy, nelze je nanést na plochu jakéhokoliv tvaru. Technologie sprejování je však umožní vyrábět v prakticky libovolně zakřivených nebo členitých tvarech. Proto je bude možno nanést na prakticky libovolnou plochu, což spolu s jejich nižší cenou pomůže jejich rozšíření. Jejich použití pak nebude omezeno jen na rovné povrchy, ale bude je možno nanést například na každý přenosný elektronický přístroj, třeba notebook či mobilní telefon. Uvidíme je možná i na nábytku či na křídlech a trupu letadel nebo na povrchu karosérie aut a autobusů.
Slabou stránkou dnešních solárních článků na bázi kvantových teček je zatím jejich poměrně nízká účinnost přeměny světla na elektrickou energii, avšak tento parametr se postupně výrazně zlepšuje.
Zdroje: Phys.Org, Popular Science, Applied Physics Letters, ACS Nano
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.