Kvůli EET letos zaniklo 10 procent hotelů a restaurací, nejčastěji v malých obcích

„S manželkou nejsme přes tu elektroniku. Museli bychom si zařídit internet, koupit nějaký notebook. Pro nás už to bylo neúnosné,“ říká pan Josef Otrusina z Potštátu na Přerovsku. Svou masnu v obci zavřel po 10 letech.

Podobně jako obchody mají v menších obcích problém i hospody. Do roka od zavedení EET jich podle ředitele Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka zaniklo zhruba 10 procent. „V současné době pohostinství je jedno z nejregulovanějších odvětví. A když si to promítnete do venkovské hospůdky, pochopíte, proč ti lidé končí,“ uvedl Stárek. Zároveň ale dodává, že s tím asociace počítala. EET podle něj brání tomu, aby se obchodníci vyhýbali placení daní.

Stejně jako on to podle Michaely Tesařové z ministerstva financí vidí většina podnikatelských a oborových svazů. „Ministerstvo financí od počátku trvá na tom, aby se elektronická evidence tržeb vztahovala na hotovostí platby napříč všemi podnikatelskými obory,“ doplňuje Tesařová.

I když vedení Asociace hotelů a restaurací vítá elektronické pokladny, vidí značný rozdíl mezi podniky ve velkých městech a v malých obcích. „Hospoda je službou lidu, na té se nějak extrémně vydělávat nedá. Proto tady u těch venkovských, drobných zařízení by asi stálo za to zamyslet se nad tím, zda všechny ty regulace, které na ně dnes dopadají, jsou nutné,“ myslí si Václav Stárek.

S maloobchodníky je to podle Josefa Otrusiny úplně stejné: „Při těch tržbách, které tady v obci jsou, jsme to drželi jen kvůli těm starým lidem, kteří teď musejí jezdit na nákup někam jinam.“ K podnikání se prý kvůli regulacím už nikdy vrátit nechce.