Kybernetická bezpečnost pro začátečníky: Senátoři Spojených států nerozumí e-mailům

17. březen 2015

V dnešních Děrných štítcích vám přinášíme první díl seriálu o kybernetické bezpečnosti, ve kterém začneme pěkně od vrchu. Nešvary a nepochopení základních principů bezpečnosti na internetu se totiž nevyhýbají ani těm nejvyšším patrům politiky. Přesně to ukazuje skandál Hillary Clintonové, který v posledních týdnech stejnou měrou děsí i baví Washington.

Na začátku letošního března vyšlo najevo, že Hillary Clintonová používala v době, kdy zastávala post americké ministryně zahraničních věcí, soukromou e-mailovou adresu. Vzhledem k tomu, že Clintonová je nejjasnějším kandidátem demokratů na post amerického prezidenta v příštích volbách, stal se tento fakt hned velkou politickou kauzou.

Kromě zbraně, kterou tím Clintonová dala svým oponentům, totiž jde také o problematický dohled nad dodržováním zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA) a s ním spojenou možnost archivovat pracovní e-maily jako historické dokumenty. Clintonová si pak příliš nepomohla, když sama profiltrovala obsah své schránky a odevzdala přibližně polovinu jejího obsahu. Druhou polovinu pod záminkou, že jde o soukromou korespondenci, prostě smazala.

Předně je ale její počínání donebevolající nedbalost a bezpečnostní riziko. Clintonová sice používala vlastní server, a ne e-mailovou schránku zřízenou u Googlu nebo Yahoo (a nedávala tak své ministerské e-maily všanc komerční společnosti), způsob, jakým byl zabezpečen, však rozhodně nebyl dostačující.

Clintonová se hájí tím, že server byl dokonce fyzicky hlídán tajnou službou. To však pouze poukazuje na to, že tato senátorka a bývalá první dáma pramálo rozumí nebezpečím, jaká jejím datům hrozí. Zatímco u serveru zřejmě postávali agenti, neměl během prvních tří měsíců zřízené žádné šifrování, čímž tak umožnil případným hackerům snadný přístup k e-mailům, případně i heslům Clintonové.

03326424.jpeg

Její političtí oponenti se pochopitelně snaží ze skandálu vytěžit co nejvíc. Pravda však je, že Clintonová není rozhodně jediným člověkem, na kterého kauza vrhá špatné světlo. Americký republikánský senátor Lindsey Graham se v rámci mediálního pokrytí kauzy minulý týden přiznal k tomu, že v životě neposlal ani jediný e-mail. Pokud si říkáte, že to je u téměř šedesátiletého zastupitele omluvitelné, vězte, že Graham zasedá v senátním podvýboru pro soukromí, technologie a zákon. Stejně tak děsivé je, že nevládní e-mailová adresa nevzbudila pozornost stovek úředníků a politiků v americké státní správě, se kterými si Clintonová během svého čtyřletého úřadování vyměnila e-maily.

Internet už sice není neregulovaným virtuálním Divokým západem jako kdysi, velká spousta otázek, které otevřel, však zůstává právně nedořešena. Jejich řešení by nemělo být rozhodnutím lidí, kteří nemají s novými technologiemi (pokud tak vůbec ještě dnes jde e-mail označit) žádnou zkušenost. A nemyslete si, že v naší horní komoře je počítačová gramotnost na vyšší úrovni.
Mimo politickou rovinu pak celá kauza ilustruje, že vaše data nejsou v bezpečí téměř nikde. A pokud nevíte, co děláte, nepomůže vám ani vlastní server.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.