Kyborg jste, pokud se tak cítíte, vysvětluje umělec a aktivista Neil Harbisson

21. listopad 2017

Neil Harbisson je první úředně potvrzený kyborg na světě. Narodil se s poruchou zraku, jeho oči nevnímají barvy. Poradil si tak, že sestrojil přístroj, kterým vnímá barvy pomocí antény napevno připojené přímo do jeho lebky. Při své pražské návštěvě poskytl exkluzivní rozhovor Magazínu Leonardo.

„Vidím barvy jako škálu šedi. Má to ale i hodně výhod: vidím lépe ve tmě a do větší dálky, jednoduše si zapamatuji složité tvary a snadněji prohlédnu maskování,“ popsal svou vrozenou vadu umělec a aktivista.

Ten už jako mladý snil o další části těla, orgánu, kterým by barvy vnímal. „Je to další část těla, nikoli přístroj nebo elektronický doplněk,“ upozornil.

Jak vnímání barvy prostřednictví antény funguje? „Anténa zachytává frekvence světla a posílá vibrace přímo do kosti mé lebky. Ty rezonují v mé hlavě a vytvářejí vnitřní zvuk. Každá barva má určitý tón, včetně neviditelných barev jako jsou infračervené a ultrafialové barvy.“


„Být kyborgem je pro mě pocit identity. Nemá to nic společného s tělem. Můžete se definovat jako kyborg, pokud se tak prostě cítíte... Dnes je hodně lidí, kteří se tak definují a mají implantovanou nějakou technologii v těle, a jiní, kteří nic takového nemají. Kyborg je někdo, kdo je propojen s technologií, ať biologicky nebo psychologicky.“

„Dalším prvkem je implantát, který mi umožňuje přijímat přes internet barvy z jiných senzorů. Lidé mi tak mohou poslat barvu ze svého mobilního telefonu, jsem taky napojen na Mezinárodní vesmírnou stanici a vnímám barvy z vesmíru.“

Jaké to je získat nový smysl? „Na začátku to může být pro mozek matoucí, mozek potřebuje čas, aby si zvykl na nový smyslový vstup. Ale po několik měsících to přijme.“

Harbisson by ještě rád získal další smyslové vjemy. „Chtěl bych orgán pro vnímání času. My všichni si sice uvědomujeme čas, ale nemáme orgán pro vnímání běhu času.“

„Chci mít vnitřní korunu po obvodu mé hlavy. Ta bude vytvářet tepelný bod, u kterého budu cítit, jak se pomalu pohybuje kolem mé hlavy. Jeden oběh bude trvat 24 hodin, takže podle toho, kde ucítím teplý bod, budu vědět, kde je 12 hodin slunečního času na naší planetě.“

Aktivista očekává, že po několika měsících by mohl měnit své vnímání času. „Například když budu chtít, aby nějaká situace trvala déle, tak běh teplého bodu zpomalím nebo ho mohu naopak zrychlit, což mi protáhne nebo urychlí můj čas.“


„Cítím velkou příbuznost k transgenderovým osobám, protože já sám sebe považuji z transdruhovou osobu, protože jsem si přidal orgán, který není tradiční pro lidský druh a je viditelný zvenčí.“

Nepříznivého vlivu nových vjemů prý není třeba se bát. „Používáme jen malou část kapacity našeho mozku. Je schopný přibírat další smysl, a jakmile jej máte, tak se mozek sám rozhoduje, na které smysly se bude soustředit. Jde o něco, na co se mozek dokáže adaptovat.“

A jak okolí reaguje na umělcův neobvyklý vzhled? „Reakce se liší podle toho, kde jsme. Ve velkých městech jsou lidé tolerantnější, v malých je to obvykle komplikovanější.“

„Na letišti je to vždy problém. Celníci nemají v lásce technologii a když to jste vy, tak jsou ještě podezřívavější. Mám svou anténu také na pasové fotografii, což hodně pomáhá. Musejí prostě akceptovat, že to je součást mého těla, takže mi musí dovolit projít do letadla, jako každému jinému,“ shrnul Neil Harbisson.

autoři: oci , Dalibor Zíta
Spustit audio