Ladislav Frej: Králova řeč? Těžce nesu verbální smog nebo uštknutí, které má v oblibě náš pan prezident

„V rozhlase, kde jste zbaveni fyzického zjevu a musíte se spolehnout jen na hlas, se proflákne všechno. Odhadnu, když člověk lže,“ ujišťuje herec Ladislav Frej. „U divadla jsem přes 60 let a mám tenké uši.“ Ortoepie, nauka o výslovnosti, by podle něj měla být povinná nejen pro herce, ale i třeba i pro politiky.

„Těžce nesu verbální smog. Nebo verbální uštknutí, které má v oblibě třeba náš pan prezident.“ Jak říká, jsme národ „kdyžtaků“ a „myslitelů“. „Všimněte si, že kdokoli mluví v rádiu, tak říká: Já myslím… Myslíme snad ale všichni! A na internetu jsem četl, že velice rozšířené je slovo jakoby.“

Vulgarismy toho nejhlubšího zrna

Frej je teď nominovaný na cenu za nejlepší herecký výkon v rozhlasové úpravě skandální hry Wernera Schwaba Pornogeografie. „Je to už, řekl bych, verbálně hodně za hranou. Vulgarismy toho nejhrubšího zrna se to tam poměrně hemží,“ popisuje.

„Když jsem to poprvé dostal do ruky, byl jsem z toho jurodivý. Na první čtené zkoušce jsme se po sobě potutelně dívali. Nakonec jsme to natočili, ale zatím jsem to neslyšel.“ Jak by to herec popsal? „Záměrně to šokuje obsahem a slovníkem.“

Milostný akt a Králova řeč

Ladislav Frej taky rád načítá audioknihy. „Načetl jsem jich už hodně. Objevil jsem díky tomu jednu z nejkrásnějších milostných scén. Dlouho jsem nečetl tak nádherně popsaný milostný akt se vším všudy. Přitom se jednalo o rybu,“ vzpomíná na četbu Stříbrného lipana od Jaromíra Tomečka.

V Národním divadle Brno teď zase příznačně účinkuje v inscenaci Králova řeč. Příznačně v roli učitele, který zbavuje koktavosti budoucího krále Jiřího VI. Herec se neobává, že by na jevišti kopíroval svého filmového kolegu Geoffreyho Rushe. „Pořád to hrajeme před plným sálem.“